ZLÍN - příběhy, životy a osudy významných osobností
Zlín je statutární město na východě Moravy a hlavní město Zlínského kraje. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Má přibližně 74 tisíc obyvatel.
Osobnosti, které se ve Zlíně narodily, nebo zde žily a tvořily:
Josef Abrhám
Narozen 14. 12. 1939 ve Zlíně, vyrůstal v Kunovicích. Český herec, vdovec po herečce Libuši Šafránkové. Po vystudování DAMU hrál v Divadle na Vinohradech. Poté do roku 1992 působil v Činoherním klubu. Krátce účinkoval i v Národním divadle. Veřejnost si ho oblíbila především díky jeho účinkování ve filmu a televizi. Obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře. Vzpomínky spolužáků Josefa Abrháma na školní léta si poslechněte ZDE.
Václav Babula
Narozen 23. září 1938 ve Zlíně, zemřel 1. února 2008 v Praze. Lékař, textař a básník. Dětství prožil v Uherském Brodě. Tam absolvoval gymnázium, následně vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a celý život pracoval jako všeobecný lékař. Věnoval se také ale poezii a psaní písňových textů. K jeho nejznámějším textům patří Slzy tvý mámy pro Petra Jandu a kapelu Olympic, psal ale i pro Martu Kubišovou, Karla Gotta, Yvettu Simonovu, Hanu Zagorovou a spoustu dalších. Jeho životní příběh a vzpomínky zpěváka Petra Jandy najdete ZDE.
Antonín Bajaja
Narozen 30. května 1942 ve Zlíně, zemřel 16. prosince 2022. Publicista, spisovatel. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně a před svou novinářskou kariérou pracoval jako zootechnik a zaměstnanec zemědělské laboratoře. V roce 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 působil v deníku Prostor, později v časopise Týden a souběžně byl redaktorem Svobodné Evropy. V letech 2011 až 2014 byl členem Rady České televize. Za svou publicistickou činnost i uměleckou prózu byl vícekrát oceněn. Za román Zvlčení získal cenu Magnesia litera, je také držitelem Státní ceny za literaturu za knihu Na krásné modré Dřevnici. Rozhovor ve vysílání Českého rozhlasu Zlín v roce 2020 si poslechněte ZDE.
František Bartoš
Narozen 16. 03. 1837 ve Zlíně, zemřel 11. 06. 1906 tamtéž. Moravský pedagog, vlastenec, jazykovědec, etnograf a významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století. Byl organizátorem vědeckého a národního života na Moravě a sepsal dosud jediný moravský dialektologický slovník. O jeho životě se můžete dozvědět více ZDE.
Tomáš Baťa
Narozen 03. 04. 1876 ve Zlíně, zemřel 12. 07. 1932 v Otrokovicích. Československý podnikatel známý jako „král obuvi“, tvůrce světového obuvnického impéria a od roku 1923 až do své tragické smrti starosta Zlína. Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založili v roce 1894 obuvnickou firmu, ze které vytvořili rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí. Ženou Tomáše Bati byla Marie Baťová. Seriál o životě krále obuvi si můžete poslechnout ZDE.
Tomáš Baťa mladší
Narozený 17. 09. 1914 v Praze, zemřel 01. 09. 2008 v Torontu. Český podnikatel, syn zakladatele firmy Baťa Tomáše Bati. V raném věku studoval jazyky v Anglii a ve Švýcarsku. V Baťově škole práce ve Zlíně se vyučil obuvníkem. V roce 1939 odjel přes USA do Kanady, kde založil výrobní jednotku a město Batawa. Aktivně se účastnil boje proti fašismu a také byl součástí veřejného života. V roce 1998 založil Nadaci Tomáše Bati a pro její činnost nechal zrekonstruovat rodinnou vilu ve Zlíně. Rozhovor s ředitelem této nadace si můžete poslechnout ZDE.
Marie Baťová
Narozená 22. 06. 1893 ve Vídni, zemřela 27. 02. 1954 v New Yorku. Na plese vídeňských Čechů se seznámila s Tomášem Baťou a sňatek uzavřeli ve Vídni 15. dubna 1912. V září 1914 se jim narodil jediný syn Tomáš. Výrazně se podílela na společenských kontaktech a sociálním klimatu ve firmě Baťa, i když v ní neměla oficiálně žádnou pozici. Později pobývala v exilu v Kanadě, Velké Británii, Karibiku a New Yorku, kde zemřela. Byla inspirativní osobností a vášnivou kuchařkou. Jak se mlsalo u Baťů zjistíte ZDE.
Ivan Bergmann
Narozen 22. 03. 1946 ve Zlíně. Architekt podepsaný pod mnoha ikonickými a funkčními stavbami ve svém rodném městě, Rožnově pod Radhoštěm, Spytihněvi a dalších městech. Je absolventem fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně. O jeho tvorbě se můžete dozvědět více ZDE.
Albert Antonín Černý
Narozen 04. 02. 1937 v Bratislavě. Disident. Po svém narození se záhy musel s rodiči a prarodiči přesunout do Prahy, kde si jeho otec založil pekárnu. Rodina Černých byla gestapem perzekuována za podporu partyzánů. Po komunistickém převratu rodině Černých znárodnili majetek. Albert později působil jako taxikář, herec, řidič či pracovník krematoria. Věnoval se vydávání samizdatu. Podepsal Chartu 77, později byl zatčen a odsouzen na nepodmíněný trest 3,5 roku vězení. V roce 1989 stál u vzniku Občanského fóra ve Zlíně.
Dominik Čipera
Narozen 03. 08. 1893 v Praze, zemřel 03. 09. 1963 v Trentonu. Politik a spolupracovník Tomáše Bati. Po maturitě v roce 1911 nastoupil jako bankovní úředník v Krakově v tamější filiálce Pražské úvěrní banky, kde se seznámil s budoucí ženou Boženou Klausovou, nevlastní neteří Tomáše Bati. Později se stal jeho nejbližším spolupracovníkem. Žil ve vile postavené architektem Karfíkem. Jako politik se stal starostou Zlína a ministrem Beranovy a Eliášovy vlády. na jaře 1948 po únorovém převratu do Londýna a poté do Kanady, kde spolupracoval s Tomášem Baťou mladším. Osud Dominika Čipery si můžete poslechnout ZDE.
Wabi Daněk
Narozen 30. 01. 1947 ve Zlíně, zemřel 16. 11. 2017 v Praze. Český folkový písničkář a trampský bard, vlastním jménem Stanislav Daněk. Autor písně Rosa na kolejích, jež je považována za neoficiální trampskou hymnu. V roce 1965 se v tehdejším Gottwaldově vyučil zámečníkem. Od roku 1983 vstoupil na profesionální dráhu umělce. Za svůj život složil přes 150 písní. Připomeňte si známého písničkáře ve vzpomínkovém rozhovoru ZDE.
Stanislav Devátý
Narozen 08. 06. 1952 v Gottwaldově. Český advokát, bývalý disident, signatář Charty 77 a politik. Po sametové revoluci působil jako československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS. Od roku 1992 do roku 1996 vedl BIS. V letech 2016-2020 byl zastupitelem Zlínského kraje. Je držitelem odznaku účastníka odboje a odporu proti komunismu.
Zdeněk Dostál
Narozen 06. 05. 1933 ve Zdounkách, zemřel 13. 08. 2018 ve Zlíně. Politik. Původním povoláním vysokoškolský pedagog. V letech 1990 až 1998 byl přednostou Okresního úřadu ve Zlíně. V listopadu 1998 byl zvolen do Zastupitelstva města Zlína a po koaličním vyjednávání byl dne 27. listopadu 1998 zvolen primátorem. Za Dostálovy éry ve Zlíně vznikla Univerzita Tomáše Bati, postavil se soubor obytných domů na Jižních Svazích a otevřela se průmyslová zóna v Přílukách. Funkci primátora zastával do roku 2002. Mandát zastupitele pak ještě dvakrát obhájil.
František Lydie Gahura
Narozen 10. 10. 1891 ve Zlíně, zemřel 15. 09. 1958 v Brně. Český architekt a sochař, jeden z nejvýznamnějších představitelů funkcionalismu. V Uherském Hradišti se vyučil štukatérem, studia zakončil na Akademii výtvarných umění. Po ukončení studií byl zaměstnán ve stavebním oddělení firmy Baťa. Spolu s Karfíkem byli zakladateli zlínské urbanistické a architektonické tradice. Pořad o Gahurově životě a díle si můžete poslechnout ZDE.
Rudolf Gerbec
Narozen 11. 01. 1871 ve Strážnici, zemřel 02. 07. v Borově (Chorvatsko). Lékař. Maturoval na gymnáziu v Uherském Hradišti, absolvoval medicínu v Praze. Stal se rodinným lékařem a blízkým spolupracovníkem T. Bati. 1903 byl jmenován obvodním lékařem pro Zlín, později se stal městským a závodním lékařem. Působil v čele Baťova zdravotního a sociálního oddělení. Později byl členem zlínského zastupitelstva i členem správní rady a spolutvůrcem baťovského sociálního systému. Podílel na zřízení zlínské nemocnice, patřil k iniciátorům založení zlínského Lesního hřbitova. Jeho dcera Marie se provdala za Jana Antonína Baťu.
Jan Haluza
Narozen 12.07.1914 ve Šternově, Újezd u Brna. Zemřel 25. 08. 2011 ve Zlíně. Československý atlet, běžec a trenér Emila Zátopka. V roce 1942 se dostal do Zlína a začal závodit za místní klub. Tam potkal začínajícího Emila Zátopka a stal se jeho prvním rádcem a na dva roky trenérem. Po 2. světové válce se zapojil do politického života. Později byl zatčen a podroben mučení ve věznici v Uherském Hradišti. Pro režim byl nepohodlný a satisfakce se mu dostalo teprve po roce 1989. Byl mnohokrát oceněn a obdržel i Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.
Josef Hlavnička
Narozen 30. 01. 1897 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 24. 05. 1943 u Zdounek. Ředitel a manažer. Absolvoval tříletou odbornou textilní školu ve svém rodišti. Do Zlína zamířil v roce 1916, kdy navštívil sestru zaměstnanou ve firmě Baťa, která byla velmi spokojená. Po válce byl k Baťovi přijat a pracoval v účetnictví. Seznámil se s Marií Baťovou, se kterou se vzali. Pod Hlavničkovým vedením začala od května 1931 výstavba továrních budov na Baťově. Osvědčil se a získal postavení ve vedení firmy. V roce 1939, po odchodu J. A. Bati do zahraničí, stanul s Čiperou a Vavrečkou ve vedení firmy. Zemřel při autonehodě. Bydlel v „ředitelské vile“ podle návrhu architekta Karfíka, o které se dozvíte více ZDE.
Karel Hofman
Narozen 14. 09. 1906 v Jablůnce, zemřel 27. 11. 1998 ve Valašském Meziříčí. Český malíř. Roku 1922 se vyučil malířem porcelánu. Pracoval jako malíř porcelánu v dílnách bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. Poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a také na Škole krásných umění v Římě. Působil jako pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a po válce na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Od roku 1960 žil trvale na Soláni v domě, který koupil od rodiny zemřelého malíře Aloise Schneiderky. Je otcem herečky Drahomíry Hofmanové.
Drahomíra Hofmanová
Narozená 24. 08. 1943 ve Zlíně. Česká herečka, dcera českého malíře Karla Hofmana. V dětství chtěla být tanečnicí, nakonec zvítězilo herectví a výtvarné umění. Vystudovala kamenosochařství, poté na brněnské JAMU herectví a jejím prvním působištěm bylo ostravské divadlo Petra Bezruče. Od roku 1973 byla členkou souboru činohry Národního divadla v Brně. Její nejznámější rolí je veselá vdova z filmu Všichni dobří rodáci.
Jan Hraběta
Narozen 10. 05. 1940 ve Zlíně. Český herec a komik. Do uměleckého světa se dostal už v 60. letech jako osvětlovač v Divadle Na zábradlí. Poté zastával stejnou pozici v divadle Járy Cimrmana, a zanedlouho mu zde bylo nabídnuto herecké angažmá. Jako cimrmanolog užívá titulu „doktor inženýr“. Pusťte si záznam rozhovoru s hercem ZDE.
Ilja Hradecký
Čtěte také
Narodil se 1. května 1945 ve Zlíně. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa odcestoval do Francie, kde se seznámil se svou životní láskou Vlastimilou. Ta přitom pocházela z Otrokovic. Po návratu spolu v roce 1990 založili charitativní organizaci Naděje pečující o lidi s postižením, bez domova či v těžké životní situaci. Pobočky má ve více jak dvaceti českých městech. Poslechněte si životní příběh Ilji Hradeckého, který 28. října 2023 obdržel z rukou prezidenta Petra Pavla Řád T. G. Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Jan Hrubý
Narozen 04. 03. 1915 v Kunovicích, zemřel 18. 06. 1942 v Praze. Československý voják. Vyučil se číšníkem ve Zlíně. V roce 1940 utekl přes Jugoslávii až do Francie, kde se účastnil boje. Po pádu Francie byl 13. července 1940 spolu s dalšími evakuován do Anglie, kde byl dále cvičen. Společně s Bohuslavem Koubou a Josefem Bublíkem byli vysazeni 28. dubna 1942 na Křivoklátsku. Nejprve se pohybovali na Uherskohradišťsku, později se přesunuli do Prahy. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha se společně s dalšími ukrýval v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje, kde po boji v obklíčení 18. června 1942 spáchal sebevraždu.
Karel Hutěčka
Narozen 04. 11. 1927 ve Zlíně, zemřel 25. 09. 2020 tamtéž. Vedoucí produkce a průvodce tehdejšího Filmového studia Gottwaldov. Již v dětství navštěvoval ze zvědavosti zmíněné filmové ateliéry, nakonec se stal jejich zaměstnancem. V roce 2020 vzpomínal ve studiu ČRo Zlín na svá setkání s hvězdami filmu a sdílel své životní příběhy. Záznam rozhovoru si můžete poslechnout ZDE.
Václav Chad
Narozen 08. 09. 1923 v Břeclavi, zemřel 24. 02. 1945 ve Zlíně. Český malíř a účastník protinacistického odboje. V brzkém dětství se s rodinou přestěhovali do Otrokovic. Studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti, kde se podílel na tvorbě studentského časopisu reagujícího mimo jiné na okupaci. Poté vystudoval Školu umění ve Zlíně. Zapojil se do kolektivu okolo časopisu Naše Pravda. Skupina byla později odhalena a on byl při pokusu o útek zastřelen příslušníkem Gestapa. Jeho krátký, ale silný životní příběh si můžete připomenout ZDE.
Petr Janda
Architekt a výtvarný umělec Petr Janda se narodil 5. ledna 1975 ve Zlíně. V Otrokovicích před Společenským domem stojí jím vytvořený památník povodní Hladina, ve Zlíně zase stojí takzvaný Lazy House, který vyhrál v roce 2021 Českou cenu za architekturu pro nejhezčí rodinný dům. Velmi oceňovaný je taktéž jeho projekt pražské náplavky. Tu tvoří originální kobky, do nichž jsou situovány obchody, kavárny nebo bary. Se svým projektem návštěvnického centra Flamingo v Abú Dhabí vyhrál soutěž s více jak 350 dalšími návrhy. Poslechněte si reportáž o jeho práci i vztahu k rodnému Zlínu.
Alois Jaroněk
Narozen 16. 06. 1870 ve Zlíně, zemřel 31. 10. 1944 v Rožnově pod Radhoštěm. Moravský výtvarník. Se starším bratrem Bohumírem založili umělecko-řemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu v Rožnově pod Radhoštěm. Byl rovněž jedním ze zakladatelů Valašského muzea v přírodě. Část života strávil ve Valašském Meziříčí. Bratři Jaroňkové společně tvořili především v secesním stylu s motivy valašských lidových prvků.
Bohumír Jaroněk
Narozen 23. 04. 1866 ve Zlíně, zemřel 18. 01. 1933 tamtéž. Moravský výtvarník. S mladším bratrem Aloisem založili umělecko-řemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu v Rožnově pod Radhoštěm. Byl rovněž jedním ze zakladatelů Valašského muzea v přírodě. Část života strávil ve Valašském Meziříčí. Bratři Jaroňkové společně tvořili především v secesním stylu s motivy valašských lidových prvků.
Eva Jiřičná
Narozená 03. 03. 1939 ve Zlíně. Česká architektka a designérka. Vystudovala obor architektury na ČVUT v Praze, potom AVU. V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, československé úřady jí zabránily v návratu. Po revoluci se vrací do Česka pravidelně. Pro její stavby je charakteristické použití skla, kovu a betonu. V květnu 2011 obdržela čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Eva Jiřičná se označuje za „Moravanku a Zlíňačku“. Poslechněte si záznam rozhovoru se světoznámou architektou ZDE.
Zdeněk Junák
Narozen 06. 12. 1951 v Kroměříži. Herec, dabér a rozhlasový moderátor. Jako chlapec hrál také v několika dětských rolích. Maturoval v roce 1970 na gymnáziu v Uherském Hradišti. Těsně před maturitou se rozhodl pokusit se o přijetí na JAMU. Jeho první místem po studiu se stalo Divadlo pracujících v tehdejším Gottwaldově. Od roku 1992 působí jako člen Městského divadla v Brně. Televizním divákům je nejvíce znám coby četník Ambrož ze seriálu Četnické humoresky, nebo jako hlas tváře teleshoppingu Horsta Fuchse. Jeho hlas znají posluchači i z pořadů Českého rozhlasu.
Vladimír Karfík
Narozen 26. 10. 1901 v Idriji (Slovinsko), zemřel 06. 06. 1996 v Brně. Architekt a vysokoškolský pedagog. Studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Později byl také na stážích v Paříži a USA, kde jej oslovil Tomáš Baťa. V letech 1930–1946 byl vedoucí projekčního oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Patřil k výrazným postavám na poli české a slovenské moderní architektury 20. století. Mezi nejznámější stavby podle jeho návrhu patří zlínský Baťův mrakodrap. Působil také jako profesor na SVŠT v Bratislavě. Poslechněte si seriál o životě a díle tohoto známého architekta ZDE.
Dana Klášterecká-Hradiláková
Narozena 17. října 1929 v Lanškrouně, zemřela 12. listopadu 2023 v Praze, herečka. Svou hereckou kariéru započala ve Svobodném divadle v Brně, následně nějaký čas působila v Klicperově divadle v Hradci Králové a v trutnovském divadle. Roku 1958 pak definitivně zakotvila ve Zlíně (v tehdejším Gottwaldově). Na prknech Divadla pracujících, dnešního Městského divadla Zlín, působila 28 let a ztvárnila 110 různých rolí. Poté se přestěhovala do Prahy a zahrála si řadu epizodních rolí v různých televizních seriálech. Věnovala se také dabingu, když svůj hlas propůjčila zejména postavám z detektivek. Její životní příběh si můžete poslechnout ZDE.
Jan Kobzáň
Narozen 09. 07. 1901 v Liptále, zemřel 10. 10. 1959 na Soláni. Český malíř, grafik a spisovatel. V 15 letech začal pracovat jako dělník na pile Baťových závodů ve Zlíně, kde svým výtvarným talentem zaujal Tomáše Baťu. Díky jeho podpoře mohl začít studovat na výtvarné umění, mimo jiné u Maxe Švabinského. Je autorem loga firmy Baťa. Expozici Kobzáňova díla nabízí rožnovské sídliště Záhumení, které je ozdobené množstvím jeho sgrafit. Jeho sgrafita či fresky lze nalézt také na budovách ve Valašském Meziříčí nebo Holešově. V závěrečném období svého života žil a tvořil na chalupě na Soláni ve Velkých Karlovicích.
Marie Kostková
Narozena 29. listopadu 1913 v Návojné na Zlínsku, zemřela pravděpodobně na přelomu let 1944 a 1945 v Seredi. Byla zapojena v odbojové organizaci Obrana národa, pod jejíž taktovkou převáděla za druhé světové války prchající vojáky přes Návojnou, Nedašov a Nedašovu Lhotu. Gestapo si ji našlo a věznilo v německé Hamburku, odkud se ji však povedlo uprchnout. Později po vypuknutí Slovenského národního povstání statečně bojovala mimo jiné u slovenského města Illava. Na podzim roku 1944 byla Němci znovu zajata a mučena. Na následky tohoto zacházení zemřela zřejmě v koncentračním táboře v Seredi, její tělo se ale nikdy nenašlo. Její životní příběh si můžete poslechnout ZDE.
Jan Kotěra
Narozen 18. 12. 1871 v Brně, zemřel 17. 04. 1923 v Praze. Český architekt, urbanista, návrhář nábytku a malíř. Roku 1897 získal prestižní Římskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v Palazzo Venezia v Římě, kde završil svá učednická léta. Roku 1910 byl jmenován profesorem speciální školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Stál na samém počátku výstavby „baťovského“ Zlína, je například i autorem Baťovy vily. Na Kotěrovy zastavovací principy navázal jeho žák z Akademie, zlínský rodák František L. Gahura.
Bedřich Koutný
Narozen 04. 08. 1954 v Gottwaldově. Po neúspěšných přijímacích zkouškách na Vysokou vojenskou leteckou školu v Košicích. Úspěšně vystudoval geodézii na Fakultě stavební ČVUT v Praze a po svém návratu z povinné vojenské služby byl aktivním členem disentu ve Zlíně. Spolupracoval například se Stanislavem Devátým. V roce 1989 se stal jedním z koordinátorů Občanského fóra ve Zlíně.
Jaroslav Kovanda
Narozen 26. 02. 1941 ve Zlíně. Básník a publicista. Vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. Pracoval jako učitel, korektor, kulisák, topič, jevištní mistr a scénograf. V letech 1997–2006 vydával a byl šéfredaktorem časopisu pro současnou poezii Psí víno. Kromě literatury se věnuje malířství, sochařství a typografické práci.
Zdeněk Kovář
Čtěte také
Narozen 26. ledna 1917 ve Vsetíně, zemřel 21. června 2004 ve Zlíně. Průmyslový návrhář a sochař. Navrhoval tvary rukojetí nástrojů, šicích strojů, magnetofonů nebo promítaček, spolupracoval i na návrzích vozů Tatra. Navrhl například karoserie a vnitřní zařízení nákladních vozů T 137 a T 138 a spolupracoval také na návrhu slavného osobního vozu T 603. Věnoval také sochařské tvorbě. V roce 1947 založil obor výuky tvarování strojů a nástrojů ve speciálním ateliéru zlínské umělecko-průmyslové školy. Po roce 1959 vyučoval na gottwaldovské pobočce VŠUP Praha. V letech 1981 až 1989 pracoval jako vedoucí profesor katedry tvarování strojů a nástrojů VŠUP v Gottwaldově. V roce 1989 ze školy odešel a tvořil ve vlastním ateliéru ve Zlíně.
Jana Kratochvílová
Narozená ve 14. 01. 1953 v Gottwaldově. Alternativní zpěvačka, textařka a skladatelka známá pro svou neotřelý vzhled. Její pěvecký debut v televizi proběhl v roce 1973. Minulým režimem byla její tvorba omezována a byla donucena emigrovat do Anglie. Mezi její nejznámější hity patří Dlouhá bílá žhnoucí kometa a V stínu kapradiny. Od roku 2003 se vrací do vlasti a vystupuje pod uměleckým jménem Uriel.
Olga Charvátová Křížová
Narozená 11. 06. 1962 v Gottwaldově. Československá alpská lyžařka a držitelka bronzové olympijské medaile ze ZOH 1984. Již od žákovských kategorií se prosazovala mezi domácí špičkou. V roce 1986 ukončila svoji aktivní kariéru a začala trénovat nadějné lyžaře. V současnosti žije střídavě ve Zlíně a ve Špindlerově Mlýně.
Karel Kuběna
Narozen 13. 11. 1927 v Bordovicích, zemřel 15. 05. 2019 ve Zlíně. Oční lékař. Zakladatel zlínské tradice špičkového očního lékařství Karel Kuběna přišel jako primář do Zlína z Olomouce, kde mu z náboženských důvodů nebylo umožněno získat profesuru. Jako nestraník a věřící člověk potýkat s nepřízní komunistického režimu. Přesto během 70. a 80. let z malého očního oddělení okresní nemocnice vybudoval centrum očního lékařství tehdejšího Československa. Vzpomínky jeho následovníka v oboru Pavla Stodůlky si můžete poslechnout ZDE.
Jan Libíček
Narozen 28. 09. 1931 ve Zlíně, zemřel 24. 05. 1974 tamtéž. Český filmový a divadelní herec. Pocházel z rodiny strojního zámečníka a technického úředníka v Baťových závodech. Absolvoval učňovskou školu. Když dosáhl požadovaného středoškolského vzdělání, přihlásil se na DAMU, kde uspěl. Hrál ve více než 40 filmech, ztvárňoval především komické role. O jeho životě a klíčových rolích se můžete dozvědět více ZDE.
Miroslav Lorenc
Narozen 09. 06. 1896 v Holešově, zemřel 11. 02. 1943 v polské Vratislavi. Český architekt, legionář a odbojář. Od roku 1930 působil ve Zlíně, odkud pocházela jeho žena. Ve Zlíně realizoval přes padesát staveb. V období první světové války bojoval v řadách československých legií v Itálii, po Mnichovu a následné okupaci se Lorenc aktivně zapojil do odboje. Po více než jednoletém skrývání byl prozrazen a 24. října 1940 zatčen. Byl popraven 11. února 1943 ve Vratislavi. Od listopadu 1946 je po něm pojmenována jedna ze zlínských ulic a na jeho domě je pamětní deska.
Jozef Macko
Jozef Macko přišel do Zlína v roce 1994 jako primář novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati. Vybudoval tam špičkové neonatologické centrum, a zachránil tak život stovkám předčasně narozených pacientů. Získal již dvakrát mezinárodní cenu Purpurové srdce, na kterou ho nominovalo mnoho vděčných rodičů. Zároveň přednáší na Univerzitě Tomáše Bati, pracuje v Nadačním fondu Malemimi nebo pomáhá jako soudní znalec v neonatologii a pediatrii. Rozhovor s Jozefem Mackem najdete ZDE.
Leona Machálková
Narozená 24. 05. 1967 v Gottwaldově. Česká zpěvačka a bývalá partnerka Bořka Šípka. Už v dětském období začala inklinovat k hudbě i divadlu. Věnuje se muzikálové tvorbě, popu, jazzu a rocku. Od roku 1991 žije v Praze. Rozhovor s Leonou Machálkovou najdete ZDE.
František Makeš
Narozen 09. 12. 1931 ve Zlíně. Český malíř, restaurátor a chemik působící převážně ve Švédsku. Vystudoval Akademii výtvarného umění v Praze. V 60. letech 20. století se podílel na restaurování maleb Obrazárny Pražského hradu. Od roku 1968 žije ve Švédsku, kde byl 25 let hlavním konzervátorem a restaurátorem švédských královských sbírek.
Petr Nikl
Narozen 08. 11. 1960 v Gottwaldově. Český malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Pro jeho obrazy je typická decentní barevnost. Vydává autorské knihy pohádek. V roce 2008 získal ocenění Magnesia Litera v kategoriích „kniha roku“ a „kniha pro děti a mládež“. Je synem světoznámé designérky hraček Libuše Niklové.
Libuše Niklová
Narozená 01. 04. 1934 ve Zlíně, zemřela 05. 06. 1981 tamtéž. Světoznámá česká designérka hraček. Vytvořila přes 230 originálních hraček. Její práce je zastoupena ve sbírkách muzeí po celém světě. V roce 2011 u příležitosti udílení cen Czech Grand Design byla uvedena in memoriam do Síně slávy. Cenu převzal její syn, výtvarník Petr Nikl. O díle Libuše Niklové se více dozvíte ZDE.
Karel Pavlištík
Narozen 12. 03. 1931 v Uherském Brodě, zemřel 07. 12. 2018 ve Zlíně. Český etnograf, choreograf a folklorista. V roce 1951 maturoval na obchodní akademii v Uherském Hradišti a byl nákupčím LETu Kunovice. V roce 1962 do normalizace působil v Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy. Velmi záslužná byla také Pavlištíkova choreografická a režijní spolupráce s řadou folklorních souborů. V listopadu 1989 byl jednou z vůdčích osobností revoluce na Zlínsku. V roce 2006 získal ocenění Zlínského kraje za významný, dlouhodobý a mimořádný přínos kulturnímu rozvoji regionu. Připomeňte si Karla Pavlištíka v záznamu rozhovoru ZDE.
Oldřich Pelčák
Narozen 02. 11. 1943 ve Zlíně, zemřel 3. října 2023 v Praze. Český kosmonaut a vojenský letec. Společně s Vladimírem Remkem jsou jediní dva Čechoslováci, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Byl záložním členem posádky, do kosmu se nepodíval. Později byl zkušebním pilotem Leteckého zkušebního odboru Vzdušných sil AČR. Od roku 1999 je v důchodu a ochotně se zúčastňuje různých setkání popularizátorů kosmonautiky. Životní příběh připravený z jeho vzpomínek najdete ZDE.
Josef Pinkava
Narozen v 25. 11. 1919 v Dobrošově u Náchoda, zemřel 05. 04. 2006 ve Zlíně. Český režisér hraných filmů. V roce 1946 nastoupil do filmových ateliérů ve Zlíně, začínal pracovat jako asistent režie. Na sklonku padesátých let spolupracoval s režisérkou Hermínou Týrlovou na animovaných filmech pro děti. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ. Věnoval se však hlavně apolitické tvorbě pro děti a mládež, a tak mohl točit i nadále. Jeho dcera, Hana Pinkavová, se také věnuje filmu.
Hana Pinkavová
Narozená 05. 08. 1950 ve Frýdku-Místku. Česká režisérka, a scenáristka dokumentárních filmů. Narodila se v rodině filmového režiséra Josefa Pinkavy. Hana Pinkavová vystudovala na pražské FAMU. Debutovala v roce 1978 portrétem režisérky Hermíny Týrlové. Za svoji dlouhou kariéru natočila více než sto autorských dokumentů, mezi ně patří například cestovatelé Hanzelka a Zikmund. Žije a tvoří ve Zlíně. Poslechněte si rozhovor se známou dokumentaristkou ZDE.
Jan Antonín Pitínský
Narozen 30. 10. 1955 v Gottwaldově. Český básník, spisovatel, dramatik a divadelní režisér. Vlastním jménem Zdeněk Petrželka. Svou kariéru nastartoval v roce 1975 Divadle na Provázku, kde založil dětský soubor. Za svou tvorbu byl v minulém režimu perzekuován. Pravidelně kromě Brna pobývá v rodném Zlíně, Luhačovicích a Praze. Získal několik Cen Alfréda Radoka, v říjnu 2007 také cenu Ministerstva kultury České republiky.
František Podešva
Narozen 02. 07. 1893 v Sokolnicích u Brna, zemřel 28. 10. 1979 ve Valašském Meziříčí. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor. Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Po 1. světové válce dokončil studia absolvováním grafické speciálky na AVU v Praze. Roku 1920 vytvořil svá první monumentální dílo – sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na Soláni. Působil též jako hudební pedagog ve Zlíně a Uherském Hradišti. Jeho manželkou byla spisovatelka Marie Podešvová.
Ilja Prachař
Narozen 30. 04. 1924 v Malenovicích ve Zlíně, zemřel 10. 08. 2005 v Praze. Český herec, dramatik a dabér. Rodiče se ve Zlíně a v Malenovicích čile věnovali spolkovému životu a hráli ochotnické divadlo. Manželka Jana je loutkoherečka, jeho syn David, vnuk Jakub i vnučka Mariana se věnují herectví. Působil v Divadle pracujících ve Zlíně na přelomu 40. a 50. let a v letech 1959 až 1990 se jeho domovskou scénou stalo Divadlo na Vinohradech. Jeho nejznámější filmovou rolí je pravděpodobně chamtivý a lakomý statkář Trautenberk.
Pavel Prošek
Narozen 23. 09. 1940 ve Zlíně. Český geograf a polárník, zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě. V současnosti je emeritním profesorem Geografického ústavu na Masarykově univerzitě v Brně. V září 2020 mu byla udělena Stříbrná medaile předsedy Senátu. V červnu 2021 obdržel pamětní plaketu České geografické společnosti za mimořádný přínos české geografii.
Karel Rachůnek
Narozen 27. 08. 1979 v Gottwaldově, zemřel 07. 09. 2011 v ruské Jaroslavli. Český hokejový obránce, zlínský odchovanec a reprezentant národního týmu. Působil kromě české nejvyšší soutěže v NHL a KHL. Dne 15. prosince 2011 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Byl spoluzakladatelem Slovácké benefice, která se pravidelně koná v Uherském Hradišti nebo v sousedním Starém Městě. Tragická letecká nehoda jeho týmu v roce 2011 zasáhla celý národ.
Josef Ruszelák
Narozen 16. 06. 1938 v Nětčicích. Český malíř a grafik. Ve svých osmi letech se spolu s rodiči z Nětčic (část obce Zdounky) přestěhoval do tehdejšího Gottwaldova. Ve Zlíně žije doposud. Mezi lety 1953-1957 studoval na SPUŠ v Uherském Hradišti. Třicet pět let se věnoval profesi výtvarníka zlínského divadla. Zpracovával například divadelní plakáty a programy coby propagační grafik. Všestranně nadaný Josef Ruszelák se stal také autorem scénických výprav, zejména k pohádkám. Graficky upravoval knihy, ilustroval básnické sbírky.
Zdeněk Rybka
Narozen 07. 06. 1927 v Mukačevu (Podkarpatská Rus). Pamětník. Jeho otec byl ruským legionářem, matka byla zaměstnána v Baťových prodejnách obuvi. Při působení jeho otce na Slovensku kvůli fašistům uprchli na Moravu. Ve Zlíně vychodil Masarykovu pokusnou měšťanskou školu a stal se Baťovým mladým mužem. Vyučil se ševcem a na gymnáziu si doplnil maturitu. Později se stal ředitelem pobočky Státní banky v tehdejším Gottwaldově. Je autorem publikací věnujících se systému řízení v Baťových podnicích. V současnosti je členem výboru klubu Absolventů baťovy školy práce a žije ve Zlíně.
Felix Slováček
Narozen 23. 05. 1943 ve Zlíně. Český klarinetista, saxofonista, hudební skladatel a dirigent. Vlastním jménem Antonín Slováček. Kromě svého působení v oblasti populární hudby se dobře uplatnil také jako interpret klasického klarinetového repertoáru. Felix Slováček byl oceněn titulem zasloužilý umělec a v roce 2013 byl vyznamenán medailí Za zásluhy.
Tom Stoppard
Narozen 03. 07. 1937 ve Zlíně. Rodným jménem Tomáš Straussler je britský dramatik a scenárista moravského židovského původu. Od svých sedmnácti pracoval jako novinář a divadelní kritik v Bristolu, v 60. letech už psal vlastní divadelní hry. Roku 1997 byl pasován královnou Alžbětou II. do rytířského stavu a roku 2000 se mu dostalo i nejvyššího osobního ocenění Order of Merit.
Zdeněk Svoboda
Narozen 05. 07. 1927 ve Slavkově nebo Uherském Hradišti, zemřel 19. 02. 2021 ve Zlíně. Farář, básník, textař a překladatel. V letech 1938–1945 vystudoval gymnázium v Uherském Brodě. Poté studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a na Husově československé bohoslovecké fakultě Univerzity Karlovy. Jako farář či pomocný duchovní působil na 12 místech, jeho posledním působištěm byl v letech 1991 až 1996 Zlín.
František Sysel
Narozen 08. 10. 1927 v Prostějově, zemřel 23. 09. 2013 v Kroměříži. Český restaurátor, malíř a fotograf. Svá studia zahájil jako učeň v továrně Wichterle & Kovařík, avšak ihned po skončení války se přihlásil na Umělecko-průmyslovou školu ve Zlíně. Po maturitě pokračoval na VŠUP v Praze. Své vzdělání neustále doplňoval studijními cestami do zahraničí. Specializoval se na restaurování závěsných obrazů, nástěnných maleb a polychromovaných plastik. Kromě restaurování se věnoval i vlastní výtvarné tvorbě.
Jaroslav Šika
Narozen 16. 04. 1918 v Borotíně, zemřel 26. 01. 1976 v Gottwaldově. Pilot a kapitán letectva. Svou bojovou službu zakončil v roce 1945 u britské stíhací perutě. V roce 1949 mu byl odebrán pilotní diplom pro politickou nespolehlivost. Pracoval pak v dělnických profesích v tehdejším Gottwaldově. 28. října 2009 mu byla ve Zlíně odhalena pamětní deska, která připomíná místo, kde žil do své smrti.
Ambrož Špetík
Narozen 10. 12. 1921 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 31. 01. 2005 ve Valašském Meziříčí. Sochař. V letech 1939-45 absolvoval školu umění ve Zlíně. Tvořil primárně ze dřeva. Jeho díla je možné obdivovat ve Valašském Meziříčí, městě, ve kterém žil a pracoval. Dále vytvořil díla zdobící Hostýn, kostel ve Starém Městě u Uherského Hradiště a vytvořil několik náhrobků pro Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm.
Jan Šťastný
Narozen 09. 12. 1965 v Gottwaldově. Český herec a dabér. Před kamerou se objevil už jako dítě. Po studiu na pražské DAMU hrál čtyři sezony v pražském Národním divadle, poté trvale zakotvil v Divadle na Vinohradech. Známý je i z mnoha seriálů. Rozhovor s Janem Šťastným naleznete ZDE.
Stanislav Tříska
Narozen 29. 01. 1933 v Plzni, zemřel 23. 10. 1996 ve Zlíně. Český herec. Po vyučení brašnářem pracoval jako dělník v Chebu, poté se ale stal členem místního oblastního divadla. Následovalo angažmá v Městském divadla ve Zlíně, kde se později stal i asistentem režie. Vystupoval zde v letech 1967–1996. Je známý i z mnoha seriálových a filmových rolí. Zemřel náhle přímo v šatně Zlínského divadla ve svých 63 letech. Vzpomínky rodiny a přátel na tohoto herce si můžete poslechnout ZDE.
Hermína Týrlová
Narozená 11. 12. 1900 v Březových Horách v Příbrami, zemřela 03. 05. 1993 ve Zlíně. Česká scenáristka, režisérka a animátorka. Přezdívaná první dámou animovaného filmu. Spolu s Karlem Zemanem a Jiřím Trnkou k nejvýznamnějším osobnostem poválečné československé filmové animované tvorby. Její umělecká kariéra je spojena s Filmovým studiem ve Zlíně. Svoji početnou a mezinárodně oceňovanou tvorbu zasvětila především nejmladším dětským divákům, k jejím stěžejním dílům patří například Ferda Mravenec. Její inspirativní životní příběh si můžete poslechnout ZDE.
Josef Valčík
Narozen 02. 11. 1914 ve Smolině (Valašské Klobouky), zemřel 18. 06. 1942 v Praze. Československý voják. Vyučil se koželuhem ve Valašských Kloboukách. V letech 1934–1936 pracoval v Otrokovicích a Zlíně v Baťových závodech. Za protektorátu uprchl do Francie, ze které odešel do Británie. Stal se členem výsadkové skupiny Silver A, která se účastnila protinacistického odboje. V Praze se aktivně podílel na přípravách atentátu na Reinharda Heydricha. Zemřel při obklíčení kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Připomeňte si životní příběh tohoto válečného hrdiny ZDE.
Ladislav Vácha
Narozen 21. 03. 1899 v Brně, zemřel 28. 06. 1943 ve Zlíně. Československý gymnasta. Byl účastníkem 3 letních olympiád. V Antverpách neuspěl, v Paříži 1924 získal dvě bronzové medaile. O čtyři roky později v Amsterdamu získal dvě stříbra a jedno zlato. V březnu 1943 byl kvůli podezření z účasti v odboji zatčen a uvězněn, o tři měsíce později na následky mučení gestapem zemřel. Je po něm pojmenována jedna ze zlínských ulic. Jeho život a odkaz si můžete připomenout ZDE.
Radomil Vyoral
Narozen 23. 09. 1960 v Gottwaldově. Od roku 1985 ve své dílně ve sklepním prostoru bytového domu v tehdejším Gottwaldově na cyklostylech tajně tiskl samizdat. Po pádu komunismu jako operativní důstojník nastoupil do Úřadu na ochranu ústavy a demokracie federálního ministerstva vnitra, dnes BIS. Tam působil do roku 2004, poté odešel do soukromého sektoru.
Pavel Zedníček
I když se narodil 1. listopadu 1949 v Hošticích-Herolticích na Vyškovsku, jeho dětství a dospívání je spojeno se Zlínem. Vystudoval zlínskou obuvnickou školu, ale tímto řemeslem se nikdy nechtěl živit, pokračoval na JAMU a stal se hercem. Ztvárnil desítky filmových a divadelních rolí a kudy chodí, tudy rozvává smích. Poslechněte si Pavla Zedníčka v krátkém medailonku.
Karel Zeman
Narozen 3. 11. 1910 v Ostroměři, zemřel 5. dubna 1989 v Gottwaldově. Český filmový režisér, výtvarník, loutkář, animátor a reklamní grafik. Společně s Hermínou Týrlovou a Jiřím Trnkou je považován za zakladatele československého animovaného filmu. Tvořil ve Zlíně, natočil řadu světově vysoce ceněných celovečerních filmů s unikátní výtvarnou a trikovou stránkou: Vynález zkázy, Baron Prášil, Na kometě, Ukradená vzducholoď, Cesta do pravěku a další. Co o něm říkají slavní světoví režiséři najdete ZDE.
Miroslav Zikmund
Narozen 14. 02. 1919 v Plzni, zemřel 01. 12. 2021 v Praze. Český cestovatel a spisovatel, který navštívil na 112 zemí světa. S Jiřím Hanzelkou natočili na svých cestách 4 celovečerní a 147 dokumentárních filmů. Jeho domovem byl od roku 1954 Zlín, kde je po něm pojmenovaná vila zapsaná na seznam kulturních památek. Všechny články o této významné osobnosti i expedici, která se vydala v jeho stopách, naleznete ZDE.
Související
-
Baťovské domky
Není pro Zlín snad nic typičtějšího než místní zástavba baťovskými domky s cihlovou fasádou a zahrádkou.
-
Zelený Zlín
Zlín byl projektován jako zahradní město. I nyní má tolik zeleně, že se o ni musí starat samostatný odbor místní radnice.
-
Podívejte se, jak Baťův Zlín ožívá na dobových kolorovaných fotografiích
Nadace Tomáše Bati spustila online výstavu s názvem "Nejde, neexistuje". Na stejnojmenném webu představuje kolorované archivní fotografie Zlína z dob éry továrníka Bati.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka