VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ - příběhy, životy a osudy významných osobností

Valašské Meziříčí je město v okrese Vsetín na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel. Svou polohou představuje vstupní bránu Moravskoslezských Beskyd a významný dopravní uzel.

Osobnosti, které se ve Valašském Meziříčí narodily, nebo zde žily a tvořily:

Josef Baruch

Narozen 28. 07. 1894 ve Valašském Meziříčí, zemřel 22. 11. 1966 v Praze. Malíř a grafik. Narodil se v Krásně nad Bečvou, které je dnes částí Valašského Meziříčí. Záhy osiřel a vyrůstal u prarodičů na Juřince. Jako figurální a ornamentální řezbář absolvoval místní vysokou školu. První světová válka přerušila jeho studia v Praze, která dokončil se zaměřením na malbu a grafiku. Zejména dřevoryt, se pak stal Baruchovou nejvýznamnější výrazovou formou. Častou inspiraci nalézal v díle Petra Bezruče.

Karel Hofman

Narozen 14. 09. 1906 v Jablůnce, zemřel 27. 11. 1998 ve Valašském Meziříčí. Český malíř. Roku 1922 se vyučil malířem porcelánu. Pracoval jako malíř porcelánu v dílnách bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. Poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a také na Škole krásných umění v Římě. Působil jako pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a po válce na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Od roku 1960 žil trvale na Soláni v domě, který koupil od rodiny zemřelého malíře Aloise Schneiderky. Je otcem herečky Drahomíry Hofmanové.

Jaroslava Hýžová

Narozená 21. 05. 1915 v Prostřední Bečvě, zemřela 04. 03. 1992 ve Valašském Meziříčí. Malířka. Narodila v rodině vesnického učitele. Vystudovala gymnázium a v roce 1934 učitelský ústav, obojí ve Valašském Meziříčí. Zdravotní stav ji donutil změnit povolání. Rozhodla se proto splnit si svůj sen. Studovala na malířské škole při Mánesu v Praze. Své studium zakončila několika výstavami. Tíživá finanční situace ji donutila vrátit se do Valašského Meziříčí, kde se nadále věnovala nejen malířské tvorbě, ale aktivně se účastnila i veřejného kulturního života.

Markéta Irglová

Markéta Irglová

Markéta Irglová se narodila 28. února 1988 ve Valašském Meziříčí. Je to hudební skladatelka a zpěvačka, držitelka Oscara za píseň za píseň Falling slowly z filmu Once. Od roku 2007 žila v irském Dublinu, od roku 2010 v New Yorku a od roku 2012 žije na Islandu. Je vdaná, jejím manželem je islandský hudebník a producent Sturla Mio Thorisson. Spolu mají 3 děti. 

Alois Jaroněk

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Narozen 16. 06. 1870 ve Zlíně, zemřel 31. 10. 1944 v Rožnově pod Radhoštěm. Moravský výtvarník. Se starším bratrem Bohumírem založili umělecko-řemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu v Rožnově pod Radhoštěm. Byl rovněž jedním ze zakladatelů Valašského muzea v přírodě. Část života strávil ve Valašském Meziříčí. Bratři Jaroňkové společně tvořili především v secesním stylu s motivy valašských lidových prvků.

Bohumír Jaroněk

Bohumír Jaroněk, zakladatel Valašského muzea v přírodě, archivní fotografie

Narozen 23. 04. 1866 ve Zlíně, zemřel 18. 01. 1933 tamtéž. Moravský výtvarník. S mladším bratrem Aloisem založili umělecko-řemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu v Rožnově pod Radhoštěm. Byl rovněž jedním ze zakladatelů Valašského muzea v přírodě. Část života strávil ve Valašském Meziříčí. Bratři Jaroňkové společně tvořili především v secesním stylu s motivy valašských lidových prvků.

Jan Kobzáň

Narozen 09. 07. 1901 v Liptále, zemřel 10. 10. 1959 na Soláni. Český malíř, grafik a spisovatel. V 15 letech začal pracovat jako dělník na pile Baťových závodů ve Zlíně, kde svým výtvarným talentem zaujal Tomáše Baťu. Díky jeho podpoře mohl začít studovat na výtvarné umění, mimo jiné u Maxe Švabinského. Je autorem loga firmy Baťa. Expozici Kobzáňova díla nabízí rožnovské sídliště Záhumení, které je ozdobené množstvím jeho sgrafit. Jeho sgrafita či fresky lze nalézt také na budovách ve Valašském Meziříčí nebo Holešově. V závěrečném období svého života žil a tvořil na chalupě na Soláni ve Velkých Karlovicích.

Jan Bohuslav Kraicz

Čtěte také

Narozen 8. dubna 1869 v Hošťálkové, zemřel 29. dubna 1929, lékař. Byl blízkým přítelem Tomáše Garriguea Masaryka. Patřil k zakladatelům spolku, který pozdějšího prvního československého prezidenta navrhl roku 1907 jako kandidáta pro volby do Říšské rady a vedl jeho vítěznou kampaň. Díky přátelství s jeho dcerou Alicí Masarykovou byl u založení Červeného kříže na Slovensku, kde jako ředitel a lékař zároveň pomáhal při ošetřování raněných československých vojáků z boje s Maďary.

Augustin Mervart

Narozen 30. 12. 1889 ve Valašském Meziříčí, zemřel 15. 08. 1968 v Přerově. Český malíř-krajinář. Narodil se v Krásně nad Bečvou, které je dnes částí Valašského Meziříčí. V letech 1903–1908 studoval Augustin Mervart figurální řezbářství na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, nakonec mu ale učarovala malba. Pro krajinářské dílo Augustina Mervarta jsou typické obrazy valašské přírody a městská témata. Od roku 1991 je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Město Přerov nazvalo po Augustinu Mervartovi ulici.

František Podešva

Obálka lázeňského čísla 1923, autor František Podešva

Narozen 02. 07. 1893 v Sokolnicích u Brna, zemřel 28. 10. 1979 ve Valašském Meziříčí. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor. Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Po 1. světové válce dokončil studia absolvováním grafické speciálky na AVU v Praze. Roku 1920 vytvořil svá první monumentální dílo – sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na Soláni. Působil též jako hudební pedagog ve Zlíně a Uherském Hradišti. Jeho manželkou byla spisovatelka Marie Podešvová.

Alois Schneiderka

Narozen 23. 12. 1896 ve Valašském Meziříčí, zemřel 07. 08. 1958 ve Velkých Karlovicích. Český malíř a umělec. Již odmala vynikal v kreslení a při volbě dalšího studia si vybral Akademii výtvarných umění ve Vídni, jejíž studium přerušila válka, studium poté dokončil. Později byl vedoucím oper V Jugoslávii. Spolu s mladšími bratry procestovali Evropu. Později v Bulharsku restauroval památky byzantského umění a koncem 30. let se usadil opět v Česku na opuštěném konci Moravy, kde za necelých 20 let zemřel uprostřed příprav na soláňský salón.

Ambrož Špetík

Svatý Hostýn

Narozen 10. 12. 1921 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 31. 01. 2005 ve Valašském Meziříčí. Sochař. V letech 1939-45 absolvoval školu umění ve Zlíně. Tvořil primárně ze dřeva. Jeho díla je možné obdivovat ve Valašském Meziříčí, městě, ve kterém žil a pracoval. Dále vytvořil díla zdobící Hostýn, kostel ve Starém Městě u Uherského Hradiště a vytvořil několik náhrobků pro Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm.

 

 

autoři: Český rozhlas Zlín , Petr Krygel
Spustit audio

Související