Botanik Stanislav Staněk žil pro ochranu bělokarpatských luk. Jeho osud i práci poznamenal těžký úraz
Stanislav Staněk se narodil v roce 1903 v Brně a v devatenácti letech nastoupil na učitelské místo v Korytné. Tamní louky mu učarovaly natolik, že se stal nadšeným botanikem. Zasloužil se o vyhlášení řady chráněných území v oblasti Bílých Karpat.
34 let nadšeně zkoumal přírodu Bílých Karpat, znamenal 2368 dní v terénu, sepsal 46 deníků a sestavil 229 objemných herbářů s rostlinami od Moravy po Zakarpatí. Botanik Stanislav Staněk, který pracoval více než 25 let v Korytné jako učitel a po roce 1950 i jako vedoucí botanického oddělení Krajského muzea v tehdejším Gottwaldově, velkou část svého života shromažďoval podklady pro vznik rezervací. Navrhl jich 77, bohužel stihl prosadit pouze 6. Přišel také s myšlenkou chráněné krajinné oblasti, ta ale v Bílých Karpatech vzniklaž až 27 let od jeho návrhu.
Jeho práci i život bohužel přerušila tragická nehoda, při které na jedné ze svých výprav přišel o obě chodila a ve výzkumu už nepokračoval. Materiál, který sesbíral a uspořádal, je pro botaniky ale stále cenným materiálem.
Poslechněte si příběh Stanislava Staňka, který v reportáži zaznamenala redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.
Související
-
Z dělníka jedním z nejvýznamnějších Baťových zaměstnanců. Antonín Cekota řídil časopisy i Tisk
Antonín Cekota se během pár let vypracoval z dělníka až do pozice šéfa tiskového oddělení Baťových závodů. Mimo jiné za sebou zanechal životopisnou knihu o Tomáši Baťovi.
-
Z holiče spisovatelem. Zdeněk Galuška stříhal soudce i advokáty, z příběhů vydal sbírky soudniček
Slovácko sa nesúdí nebo Stařeček Pagáč vyprávjajú – to jsou literární díla holiče Zdeňka Galušky z Uherského Ostrohu, který psal o příbězích ze slováckého soudu.
-
Podnikatel Tomáš Baťa byl 9 let starostou Zlína. Jeho kampaň byla jiná než u ostatních
V roce 1923 si obyvatelé města Zlína zvolili obuvnického podnikatele Tomáše Baťu starostou. Jak vedl město a jak probíhala předvolební kampaň?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
