Pianista Boris Krajný si zahrál v newyorské Carnegie Hall, přesto se stále vrací i do rodné Kroměříže
Životní příběh klavíristy Borise Krajného, který se z Kroměříže propracoval až na světová jeviště včetně Carnegie Hall.
Boris Krajný pochází z Kroměříže, jako nejmladší ze tří bratrů se narodil do rodiny lékaře. Jeho dědeček byl ředitelem spořitelny a jedním ze zakladatelů Kroměřížské Hanácké filharmonie.
Díky dědečkovi byl Boris Krajný k hudbě veden od malička. Jezdil na koncerty do Zlína, na opery do Olomouce nebo na představení Moravské filharmonie. Později během studia na kroměřížské konzervatoři byl po přehrávkách u uznávaného pianisty Františka Maxiána přijat na pražskou Akademii múzických umění.
Po studiu se stal sólistou Pražského komorního orchestru a následně České filharmonie. Postupem let si zahrál na jevištích pěti kontinentů včetně newyorské Carnegie Hall.
"V Americe vás nikdo nezná," říká s pokorou Boris Krajný. K tamním vystoupením přistupuje zodpovědně a cítí respekt, i když zasedá ke klavírnímu křídlu v rodné Kroměříži. Od roku 1992 působí Boris Krajný na pražské HAMU.
Poslechněte si životní příběh Borise Krajného.
Video je natáčení reportáže před koncertem k jeho 80tinám, které oslaví 28. listopadu 2025.
Tento článek je součástí seriálu Rodáci známí neznámí, ve kterém vám přinášíme příběhy a osudy osobností spjatých se Zlínským krajem. Celý seriál najdete na https://rozhl.as/rodaciZLkraj.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
