VELKÉ KARLOVICE - příběhy, životy a osudy významných osobností
Obec Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Součástí obce je i vesnice Malé Karlovice. Žije zde přibližně 2 400 obyvatel.
Osobnosti, které se ve Velkých Karlovicích narodily, nebo zde žily a tvořily:
Jan Kobzáň
Narozen 09. 07. 1901 v Liptále, zemřel 10. 10. 1959 na Soláni. Český malíř, grafik a spisovatel. V 15 letech začal pracovat jako dělník na pile Baťových závodů ve Zlíně, kde svým výtvarným talentem zaujal Tomáše Baťu. Díky jeho podpoře mohl začít studovat na výtvarné umění, mimo jiné u Maxe Švabinského. Je autorem loga firmy Baťa. Expozici Kobzáňova díla nabízí rožnovské sídliště Záhumení, které je ozdobené množstvím jeho sgrafit. Jeho sgrafita či fresky lze nalézt také na budovách ve Valašském Meziříčí nebo Holešově. V závěrečném období svého života žil a tvořil na chalupě na Soláni ve Velkých Karlovicích.
Karel Hofman
Narozen 14. 09. 1906 v Jablůnce, zemřel 27. 11. 1998 ve Valašském Meziříčí. Český malíř. Roku 1922 se vyučil malířem porcelánu. Pracoval jako malíř porcelánu v dílnách bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. Poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a také na Škole krásných umění v Římě. Působil jako pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a po válce na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Od roku 1960 žil trvale na Soláni v domě, který koupil od rodiny zemřelého malíře Aloise Schneiderky. Je otcem herečky Drahomíry Hofmanové.
František Podešva
Narozen 02. 07. 1893 v Sokolnicích u Brna, zemřel 28. 10. 1979 ve Valašském Meziříčí. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor. Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Po 1. světové válce dokončil studia absolvováním grafické speciálky na AVU v Praze. Roku 1920 vytvořil svá první monumentální dílo – sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na Soláni. Působil též jako hudební pedagog ve Zlíně a Uherském Hradišti. Jeho manželkou byla spisovatelka Marie Podešvová.
Marie Podešvová
Narozená 24. 06. 1901 v Praze, zemřela 18. 10. 1994 v Rožnově pod Radhoštěm. Spisovatelka a překladatelka. vyrůstala v Brně. V letech 1918–19 absolvovala tři semestry v pařížském Institutu Maintenon. S manželem, akademickým malířem Františkem Podešvou, žili v Praze. Od roku 1938 pobývali v Beskydech na Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli. Podešvová psala do dlouhé řady periodik. Ve druhé polovině 50. let se více soustředila na literární tvorbu.
Alois Schneiderka
Narozen 23. 12. 1896 ve Valašském Meziříčí, zemřel 07. 08. 1958 ve Velkých Karlovicích. Český malíř a umělec. Již odmala vynikal v kreslení a při volbě dalšího studia si vybral Akademii výtvarných umění ve Vídni, jejíž studium přerušila válka, studium poté dokončil. Později byl vedoucím oper V Jugoslávii. Spolu s mladšími bratry procestovali Evropu. Později v Bulharsku restauroval památky byzantského umění a koncem 30. let se usadil opět v Česku na opuštěném konci Moravy, kde za necelých 20 let zemřel uprostřed příprav na soláňský salón.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
