Zlínský průmyslový návrhář a sochař Zdeněk Kovář tvrdil, že i stroje by měly mít kvality uměleckého díla

Zdeněk Kovář se narodil 26. ledna 1917 ve Vsetíně. Po přesunu rodiny do Zlína a následných studiích tam celý život působil jako průmyslový návrhář a sochař. V Baťových závodech se vyučil nejprve ševcem, pak i zámečníkem a konstruktérem. Vystudoval také zlínskou Školu umění v sochařském ateliéru Vincence Makovského. To byl základ pro to, aby se pak celý život věnovat průmyslovému návrhářství. Jeho práce měla velmi široký záběr – navrhoval tvary rukojetí nástrojů, šicích strojů, magnetofonů nebo promítaček, spolupracoval i na návrzích vozů Tatra. Navrhl například karoserie a vnitřní zařízení nákladních vozů T 137 a T 138 a spolupracoval také na návrhu slavného osobního vozu T 603. Jeho krédo znělo: Stroje, které vidíme v průmyslové výrobě, by měly mít kvality uměleckého díla.

Souběžně s tvorbou průmyslového designu se věnoval také sochařské tvorbě. Vytvořil řadu figurálních studiích, portrétů a reliéfů. Jedno z jeho děl – Zrození hvězdy stojí v areálu bývalého Svitu ve Zlíně poblíž pošty.  

V roce 1947 založil Zdeněk Kovář obor výuky tvarování strojů a nástrojů ve speciálním ateliéru zlínské umělecko-průmyslové školy. Po roce 1959 vyučoval na gottwaldovské pobočce VŠUP Praha. V letech 1981 až 1989 pracoval jako vedoucí profesor katedry tvarování strojů a nástrojů VŠUP v Gottwaldově. V roce 1989 ze školy odešel a tvořil ve vlastním ateliéru ve Zlíně.

Zemřel 21. června 2004 ve Zlíně.