Příběh architekta Dušana Jurkoviče, legendy moravského stavitelství
Dušan Samo Jurkovič vtiskl na počátku dvacátého století nezaměnitelnou podobu lázeňskému městu Luhačovice a svou stopu zanechal i na dalších místech Čech a Moravy.
Dušan Samo Jurkovič se narodil 23. srpna 1868 v Turé Lúke na Slovensku, zemřel 21. 1947 v Bratislavě. Byl nejen architektem, ale i návrhářem nábytku a etnografem. Jeho stavby mají velmi osobitý styl, který je výrazně ovlivněný lidovou architekturou.
Otec Dušana Jurkoviče patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění. Protože rodina žila na západním Slovensku, velice blízko hranic Uher a Moravy, uměl Jurkovič velmi dobře česky. Po vídeňských studiích přišel na Moravu, kde získal své první zaměstnání u stavitele Urbánka ve Vsetíně. A právě na Moravě poté vznikala jeho nejslavnější díla – žil a tvořil tu až do svých 50 let.
Svou manželku poznal v okruhu českých vlastenců v Brně. Božena Bartelmusová byla vnučkou Josefa Františka Friče, s Jurkovičem žili v Brně a měli tři syny.
Mezi jeho nejznámější a dodnes obdivovaná díla patří především lázeňské budovy v Luhačovicích, turistické chaty Libušín a Maměnka na Pustevnách, Křížová cesta na Hostýně nebo rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm.
O známých i méně známých podrobnostech z jeho života si povídala Markéta Macháčková s Blankou Petrákovou z muzea Luhačovického Zálesí.
Zajímají vás osudy dalších zajímavých osobností, které se narodily ve Zlínském kraji? Najdete je v archivu pořadu Českého rozhlasu Zlín Rodáci známí neznámí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
