Eva Jiřičná: Bez optimismu a bez humoru se člověk v životě neobejde

Eva Jiřičná
Eva Jiřičná
0:00
/
0:00

Pokorná i vděčná, žena, která po celém světě propaguje naši republiku a na každé své přednášce pro mladé architekty ukazuje fotografie baťovského Zlína.

 „Architekt, který nemůže jít na stavbu je k ničemu,“ říká aktivní rodačka ze Zlína, která pravidelně cvičí jógu nejen pro pohyblivost, ale i proto, že při tom odpočívá od myšlenek na práci. 

Ze Zlína odešla jako čtyřletá, přesto tam i dnes velice ráda jezdí, nedávno tam dokonce hledala místo, kde stál její rodný dům.

Má to štěstí, že celý život dělala a stále dělá to, co má ráda. Říká: „Mám ráda lidi, se kterými spolupracuji, nabíjí mě to energií a jsem vděčná, že může architekturu dělat i v tomto věku.“ Podle ní je v téhle profesi riskantní udělat chybu, naštěstí je architektura týmová práce, a to je na ní to nejkrásnější.

Při realizaci staveb vždy přemýšlí o tom, zda se tam lidé budou cítit dobře. Do každého problému se pustí naplno, ať už dělá schodiště, celou budovu nebo pouze nohu u stolu. Tvrdí také, že to nové nemusí být lepší než to staré.

„Po padesáti letech života v Anglii mi určitě každý rozumí,“ směje se Jiřičná a vysvětluje, proč je žlutá barva, tedy barva slunce její oblíbenou. V architektuře podle ní právě sluneční paprsky čarují se sklem a vodou. A přiznává se, že vždy měla žluté auto. Koneckonců i dveře do jejího ateliéru jsou žluté! Ve svém bytě je ale obklopena jednoduchostí a květináči plnými orchidejí, množstvím knih i originálními skleněnými stoly.