Holešov není jen nádherný zámek a zahrada. V zástavbě budov naleznete i památkově chráněné domy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Město Holešov, zahrada a zámek
0:00
/
0:00

Město na úpatí Hostýnských vrchů přitahuje hlavně milovníky židovských památek. Perlou mezi nimi je renesanční Šachova synagoga, poblíž se nachází židovský hřbitov.

Holešov je starobylé město v okrese Kroměříž. Psalo se o něm už ve 12. století. Osada patřila nejprve olomouckému biskupství, po něm přišli Přemyslovci, pak Šternberkové, Žerotínové, Lobkovicové a koncem 17. století Rottalové. Právě oni podle historiků dali městu novou podobu. Jejich největším počinem byla obnova zámku.

Dá se říct, že ho doslova vyhrabali z popela. Zámek byl totiž vypálen během třicetileté války. Rottalové nechali postavit nové sídlo a kolem něho vybudovali rozhlehlou barokní zahradu. Celý areál je dnes nejhodnotnější i nejkrásnější památkou Holešova, zároveň i největší. Zabírá podstatnou část městské památkové zóny. Ve zbylém prostoru jsou církevní stavby a taky měšťanské domy.

Hlavní ulice židovské čtvrti v Holešově

V Holešově je devět památkově chráněných domů. Šest z nich stojí v centru na náměstí Dr. Edvarda Beneše, zbylé jsou v přilehlých ulicích. Do této skupiny patří ještě jedna stavba, vlastně jenom její část. Je to tzv. zeď před masnými krámy.

Je v řadě budov na hlavním náměstí a na první pohled vypadá jako dům s rovnou střechou, do kterého se vchází postranními vchody a lunetovými vraty uprostřed. Znalci architektonických slohů poznají prvky baroka. Neznalci, jako já, se musí ptát, jestli to stačí k zápisu na seznam kulturních památek. Jak jsem předpokládala, důvodů bylo víc.

Před třicetiletou válkou stál v místě zdi masných krámů měšťanský dům. Před koncem války už neměl majitele a pustl. Místo po něm od vrchnosti získal řeznický cech k umístění svých masných krámů. O původní přišel také během bojů se Švédy. Cech měl šestnáct mistrů a tolik bylo také jejich provozoven.

Nejdříve byly dřevěné, později je řezníci přestavěli na zděné a postavili před nimi „výstavnou zeď“. Tak je to uvedené v pamětech. Koncem 19. století masné krámy přestaly fungovat. Řezníci si začali zřizovat vlastní provozovny. V polovině 20. století byl areál prázdný. Část chátrajících masných krámů byla zbourána, zůstala po nich jenom čelní stěna. Po rekonstrukci byla vyhlášená chráněnou památkou.

V zástavbě budov na hlavním holešovském náměstí je třeba dům s číslem 2 s růžovou fasádou a bílými štukami kolem oken. Barokní stavba z 18. století je známá jako Křupalův dům. Vyrůstal v něm František Křupala, čtyřnásobný mistr republiky v trojskoku, varhaník a zpěvák Národního divadla v Praze.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související