První zvukový film Vlasty Buriana vydělal 5 milionů, prozrazuje filmový publicista Jaroslav Spěváček
Hostem na rozhlasové Pohovce Jožky Kubáníka byl filmový publicista Jaroslav Spěváček, aby vyprávěl známá i méně známá fakta ze života legendy českého filmu Vlasty Buriana.
V roce 2023 je to sto let od chvíle, kdy se poprvé postavil před kameru Vlasta Burian. Byl tak slavný, že se o tom mnohým dnešním hercům jenom zdá. Obchodníci po něm pojmenovali bonbony s názvem Burianky, jeho jméno nesla i nově vyšlechtěná růže. Miloval rychlá auta, uniformy a kníry, a dokonce prý uvažoval i o kandidatuře na prezidenta. To je ale jenom zlomek informací o králi komiků Vlastu Burianovi, o kterém jsme si povídali s filmovým publicistou Jaroslavem Spěváčkem.
Čtěte také
Ten například v úvodu připomíná, že Vlasta Burian se jmenoval Josef Vlastimil Burian a narodil se v Liberci do rodiny krejčího. V 10 letech se rodina přestěhovala do Prahy, a protože jeho tatínek byl sám ochotník, vedl syna k tomu, aby navštěvovali divadla. V Praze si Vlasty všiml Karel Hašler a tak trochu mu pomohl s prvními kroky k úspěšným vystoupením v kabaretech. Později měl Burian vlastní divadlo, které dokonce vydávalo vlastní časopis, a obdobím vrcholné slávy pro něj byla filmová éra.
Vyprávění Jaroslava Spěváčka je plné zajímavostí ze zákulisí Burianova života i tvorby. Vlastu Burianovi kolegové přezdívali ‚velké dítě‘. Jaroslav Marvan například říkal, že bylo těžké s ním hrát, protože se nedržel textu. A velmi podobné to bylo i před kamerou, kde spousta jeho kolegů vzpomínala, že když se Vlasta Burian takzvaně 'rozjel', nebyl k zastavení. Oni i režiséři to tolerovali, protože spousta později známých filmových hlášek vznikla právě z Burianovy improvizace. A byly to i legendární herecké etudy, jako například zápas se žehlícím prknem, telegrafování nebo obyčejné popíjení čaje.
Do výšin popularity vystřelil Vlastu Buriana jeden z prvních zvukových filmů C. a k. polní maršálek, na kterém jen producent vydělal tehdy neuvěřitelných 5 milionů korun a koupil si za to vilu na Barrandově. Obrovsky populární byl tento film i v Německu, kde pak ale Burianovy další filmy zavrhovali, protože prý zesměšňoval důstojnický vzor.
Následovala plejáda komedií, ale i rolí v ‚klasických kusech‘. Vlasta Burian například vystoupil v Prodané nevěstě na prknech Národního divadla v roli principála, ve filmovém zpracování pak exceluje v roli Revizora.
Jaroslav Spěváček také připomíná legendární historky o Burianovi. Například to, že když hrála fotbalová Sparta se Slavií, posunovala se jeho divadelní představení a celé divadlo na něj třeba i hodinu čekalo. Nebo to, že žádné představení se neobešlo bez Burianovy ženy Niny, na kterou velmi dal.
Zmiňuje i Burianův smutný poválečný osud, kdy přišel o svou vilu v Dejvicích a pět let se nesměl objevovat v divadle ani ve filmu, nebo takovou smutnou tečku, když ho jeho věrná žena Nina přežila jen o dva měsíce.
Připomeňte si spolu s námi a filmovým publicistou Jaroslavem Spěváčkem krále komiků Vlastu Buriana.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Související
-
Divím se, když mi lidé píší, že z mých knih nemohli spát, říká spisovatelka Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová je jednou z našich nejúspěšnějších spisovatelek. Její knihy Slepá mapa, Hana, Tiché roky, či Listopád znají statisíce čtenářů nejenom u nás.
-
Část hlášek v pohádce S čerty nejsou žerty vznikla až na place, prozrazuje režisér Bočan
Už téměř 40 let právem patří do zlatého fondu české kinematografie oblíbená pohádka S čerty nejsou žerty. Jejím režisérem byl Hynek Bočan.
-
KVÍZ: Co možná nevíte o českých populárních osobnostech?
Připravili jsme pro vás kvíz, ve kterém se dozvíte, co na sebe v rozhovorech prozradily populární české osobnosti v pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.