Místo džungle továrny, domy a pastviny. Jan Antonín Baťa budoval v Brazílii svůj zlínský sen
Čtyři města, most, řada továren, domů. To vše po sobě v Brazílii zanechal Jan Antonín Baťa. A za svoje úsilí v této zemi byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír.
A brazilské části života Jana Antonína Bati je věnována výstava Tehdy tu byla džungle ve zlínském muzeu jihovýchodní Moravy.
V Jižní Americe žil a rozvíjel obuvnický průmysl poté, co opustil Československo před nacistickou okupací. Výstava je součástí akcí, které v těchto dnech připomínají sto dvacet let od narození zlínského obuvníka. „Poslali jsme 4450 fotek měst, které dal dědeček budovat v Brazílii,“ říká vnučka Jana Antonína Bati Dolores Liliana Bata Arambasic.
Podle historičky Hany Kuslové Baťa v Brazílii také choval vlastní dobytek a pěstoval plodiny.
Ve státě Sao Paulo Baťa založil města Batatuba a Mariápolis, dále ve vnitrozemí v nejhustší džungli vybudoval ve státě Mato Grosso do Sul město Bataguassú, na hranicích se státem Paraná pak vyrostla Bataypora.
Na jeho pozemcích se v době, kdy se Evropa vyrovnávala s průběhem a následky druhé světové války, usadilo na 80 tisíc lidí, často uprchlíků z Československa a dalších zemí. Jen továrna v Batatubě zaměstnávala v 50. letech na 1 200 lidí a byla u zrodu úspěšného brazilského obuvnického průmyslu druhé poloviny minulého století.
Za své kolonizační úsilí byl Brazílií v roce 1957 navržen na Nobelovu cenu za mír. Tu ale odmítl ve prospěch kandidáta z Brazílie. Jan Antonín Baťa zemřel 23. srpna 1965 v Brazílii v den slavnostního otevírání jeho mostu přes řeknu Paraná. I ten nechal postavit.
Související
-
Začalo 11 dnů s Janem Antonínem Baťou. Jeho myšlenky stále platí, říká Baťova vnučka
Ve Zlíně odstartoval program nazvaný Jedenáct dnů s Janem Antonínem Baťou.
-
Komunistický puč znamenal konec Zlína i firmy Baťa. Na dlouhá desetiletí tu byl Svit a Gottwaldov
Před sedmdesáti lety se komunisté chopili moci v tehdejším Československu. Únorové události roku 1948 ovlivnily život také ve Zlíně.
-
Jan Antonín Baťa prezidentem? Jednalo se o tom, přednost ale dostala firma
Průmyslník Jan Antonín Baťa byl jednou ze zvažovaných osobností, která měla po Mnichovské dohodě v roce 1938 usednou do prezidentského křesla.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Raketa Orešnik je pro Putina nástroj propagandy. Rusko nemá kapacity na sériovou výrobu, říká Macko
-
ONLINE: Území v Kurské oblasti obsazené Ukrajinou se zmenšilo. Rusové zde nasadili 59 000 vojáků
-
Za letošní vlny veder může opravdu klimatická krize. Bez fosilních paliv by k nim nemohlo dojít
-
Kinosál bez povolení a nepřiměřený plat. Dcera kapitána Toma zneužila peníze z jeho nadace
