Baťovské domky slouží i po 100 letech, ve Zlíně jich je přes 1900
Symbolem Zlína a zlínské jedinečné architektury je typická baťovská zástavba včetně čtvrtí rodinných domků. Začala výstavbou čtvrti Letná, následovaly pak Díly, Zálešná, Padělky nebo Lesní čtvrť.
Ve 20. a 30. letech 20. století vyrůstaly na území domky pro zaměstnance firmy Baťa. Na ambiciozních plánech koncepce takzvaného zahradního města pracoval věhlasný architekt Jan Kotěra a po jeho smrti projektoval baťovské bydlení František Lydie Gahura. Stavitelé se inspirovali dělnickými čtvrtěmi amerických průmyslových měst a ve Zlíně navíc vzniklo zahradní město.
Ve Zlíně jsou i dnes tři základní typy baťovských domků: čtyřdomek, dvojdomek a jednodomek. Z Baťovské éry zůstalo ve Zlíně přes 1900 domků. V 90. letech přešla velká část do soukromého vlastnictví. Spolu s dalšími stavbami jsou součástí městské památkové zóny, která je jednou z největších v republice. O jedinečné zástavbě Zlína natáčela s Lucií Šmardovou z Infopointu baťovského bydlení redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
