Baťovské domky slouží i po 100 letech, ve Zlíně jich je přes 1900

20. květen 2024

Symbolem Zlína a zlínské jedinečné architektury je typická baťovská zástavba včetně čtvrtí rodinných domků. Začala výstavbou čtvrti Letná, následovaly pak Díly, Zálešná, Padělky nebo Lesní čtvrť.

Ve 20. a 30. letech 20. století vyrůstaly na území domky pro zaměstnance firmy Baťa. Na ambiciozních plánech koncepce takzvaného zahradního města pracoval věhlasný architekt Jan Kotěra a po jeho smrti projektoval baťovské bydlení František Lydie Gahura. Stavitelé se inspirovali dělnickými čtvrtěmi amerických průmyslových měst a ve Zlíně navíc vzniklo zahradní město.

Ve Zlíně jsou i dnes tři základní typy baťovských domků: čtyřdomek, dvojdomek a jednodomek. Z Baťovské éry zůstalo ve Zlíně přes 1900 domků. V 90. letech přešla velká část do soukromého vlastnictví. Spolu s dalšími stavbami jsou součástí městské památkové zóny, která je jednou z největších v republice. O jedinečné zástavbě Zlína natáčela s Lucií Šmardovou z Infopointu baťovského bydlení redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.

Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.