Baťovské domky slouží i po 100 letech, ve Zlíně jich je přes 1900
Symbolem Zlína a zlínské jedinečné architektury je typická baťovská zástavba včetně čtvrtí rodinných domků. Začala výstavbou čtvrti Letná, následovaly pak Díly, Zálešná, Padělky nebo Lesní čtvrť.
Ve 20. a 30. letech 20. století vyrůstaly na území domky pro zaměstnance firmy Baťa. Na ambiciozních plánech koncepce takzvaného zahradního města pracoval věhlasný architekt Jan Kotěra a po jeho smrti projektoval baťovské bydlení František Lydie Gahura. Stavitelé se inspirovali dělnickými čtvrtěmi amerických průmyslových měst a ve Zlíně navíc vzniklo zahradní město.
Ve Zlíně jsou i dnes tři základní typy baťovských domků: čtyřdomek, dvojdomek a jednodomek. Z Baťovské éry zůstalo ve Zlíně přes 1900 domků. V 90. letech přešla velká část do soukromého vlastnictví. Spolu s dalšími stavbami jsou součástí městské památkové zóny, která je jednou z největších v republice. O jedinečné zástavbě Zlína natáčela s Lucií Šmardovou z Infopointu baťovského bydlení redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
Související
-
Baťovské domky
Není pro Zlín snad nic typičtějšího než místní zástavba baťovskými domky s cihlovou fasádou a zahrádkou.
-
František Lýdie Gahura byl významný architekt Zlínska, druhé jméno má po své životní lásce
Život významného architekta Františka Lýdie Gahury byl mimořádně zajímavý. Nabízíme jeho příběh.
-
Proč Zlín už není městem obuvi a proč se sem nevrátila firma Baťa
Proč Zlín není město obuvi a jak se město vypořádalo s krachem podniku Svit, který zaměstnával desetitisíce lidí? Odpovědi hledali odborníci na soudobou historii.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
