Jan Antonín Baťa prezidentem? Jednalo se o tom, přednost ale dostala firma

Průmyslník Jan Antonín Baťa byl jednou ze zvažovaných osobností, která měla po Mnichovské dohodě v roce 1938 usednou do prezidentského křesla.

Do čela okleštěné republiky se totiž měla postavit významná nadstranická osobnost. A kromě Bati měl být osloven také prezident Živnobanky, nejmocnějšího bankovního ústavu v té době, Jaroslav Preiss a  také předseda Nejvyššího správního soudu Emil Hácha. Ten se nakonec prezidentem skutečně stal.

„Po Mnichovské dohodě a abdikaci Edvarda Beneše se mluvilo o tom, že stranický systém je špatný a v čele země má stát nadstranická osobnost. A Jan Antonín Baťa byl jedním z těch, o kterých se uvažovalo,“ říká právník David Kolumber, který se dlouhodobě věnuje právním otázkám spojených se životem Jana Antonína Bati.

Podle Kolumbera se v publikaci zveřejněné po druhé světové válce v Kanadě objevila zmínka o tom, že Janu Antonínu Baťovi nedoporučili uvažovat o prezidentské funkci jeho nejbližší spolupracovníci. „Podle nich by to nebylo v tak turbulentní době úplně vhodné,“ vysvětluje Kolumber.

Jan Antonín Baťa se narodil 7. března 1898. Byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Za jeho vedení firma vzkvétala, do Zlína pozval přední architekty, založil filmové ateliéry či školu umění. Národní soud v Československu ho označil po druhé světové válce v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Jan Antonín žil až do konce života v Brazílii, zemřel v roce 1965. Jeho jméno bylo očištěno až v roce 2007.

Podle něj se tak Baťa soustředil především na záchranu podniků, která byly ohroženy odtržením Sudet a maďarským záborem části území na Slovensku. „A zanedlouho Jan Antonín Baťa opustil republiku,“ říká Kolumber.

Ve vládě přitom Zlín a koncern Baťa zastoupení měl.

Jedním z lidi z nejužšího vedení firmy Baťa byl tehdejší starosta Zlína Dominik Čipera. Ten se stal v prosinci 1938 ministrem veřejných věcí. A stal se druhým z nejvyšších představitelů koncernu Baťa, který vykonával funkci ministra. Předtím to byl od září do prosince 1938 Hugo Vavrečka. Čipera ministerskou funkci vykonával až do 19. ledna 1942.

Výročí 120 od narození Jana Antonína Bati si připomene řada akcí. Nadační fond Jana Antonína Bati připravil akci nazvanou 11 dnů s J. A. Baťou. Jedním z hlavním partnerů akce je Český rozhlas Zlín.

Akci zahájí 27. února ve Zlíně beseda se spisovatelkou Markétou Pilátovou, autorkou knihy S Baťou v džungli. Vyvrcholením bude 7. až 8. března konference Budování baťovských továren a měst v Československu a ve světě. 

Součástí programu bude i odhalení pamětní desky Janu Antonínu Baťovi na vile Českého rozhlasu.

Související