Pátrání po tajemných tunelech ve Zlíně. Budoval je Baťa i lidé jako únikové cesty před nálety

Tunely pod Zlínem jsou méně známou části historie města. Není k nim mnoho informací ani v archivech, často nejsou známí ani vlastníci. A o některých tunelech se vedení města dozvědělo teprve nyní.

Křižovatku ulic Mostní a Březnická v centru Zlína totiž čeká rekonstrukce. Termín zahájení se ale oddaluje. Důvodem je právě únikový tunel, který vede pod křižovatkou od 21. budovy baťovského areálu ke sportovní hale. Tunel patří do konkurzní podstaty Svitu.

„Je to takový kostlivec, na který se přišlo až při přípravě stavby,“ uvedl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák. Podle něj město neví, kde jsou ve městě další únikové tunely. „Nevíme, ani jaké mají majitele,“ dodal Dvořák.

Podle Jaroslava Bergera, který v sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval v odboru civilní ochrany v areálu Svitu, byly únikové tunely z baťovského areálu čtyři. Jedna chodba vedla z budovy mrakodrapu k Majáku, kde byly kryty pro zaměstnance firmy Baťa. Další pak k zimnímu stadionu, k nádraží i k dalším budovám v areálu.

Ředitel Státního okresního ústavu David Valůšek uvedl, že odborníci našli dva tunelové systémy. Ten první je právě ten, který komplikuje opravu křižovatky Mostní. Výstavba tunelu souvisela podle Valůška s budováním sídla firmy Baťa, tedy mrakodrapu.

Z prostor pod budovou vedla řada chodeb. „Celý areál byl prošpikovaný chodbami,“ uvedl Valůšek.

Další podobná stavba se vybudovala ve čtyřicátých letech ve Školní čtvrti. Jejím cílem bylo podle Valůška vyvedení dětí a studentů mimo zastavěnou oblast.

„Výstavba tunelů souvisí velmi často s druhou světovou válkou, byla to reakce na nálety. Některé byly budovány živelně, část byla stavěna oficiálně především pro úřady,“ uvedl Valůšek. I v archivu je k tunelům minimum informací.

Našly se tak třeba fotografie, jak se v jednom z tunelů pěstovaly žampiony.