Uherský Brod, Komňa, Nivnice nebo někde na cestě? Víme, kdy se Komenský narodil, nevíme ale kde
Muzea, školy, náměstí, parky, ulice, sochy, časopisy, konference, dokonce i typ písma nebo anketa o nejoblíbenějšího učitele. To vše vzniklo nebo bylo pojmenováno z úcty k učiteli národů Janu Amosi Komenskému.
Byl vynikající pedagog, reformátor školství. Přestože žil a pracoval v 17. století, na jeho myšlenky a rady ohledně výchovy a vzdělávání se často odvoláváme.
Byl geniální a předběhl dobu. I jeho citáty jsou použitelné v současnosti. Třeba „Tělo nechť každodenní své hýbání má“, nebo: „Kdyby hlupáků nebylo, kde by se brala moudrost? Je jich celá řada a obrovské je i dílo, které po sobě zanechal. Není tedy problém dočíst se o jeho nelehkém životě
V novém cyklu Českého rozhlasu Zlín Mezi kopci a loukami Zlínského kraje zjišťuje Věra Hotařová zajímavosti o jednotlivých místech a tradicích regionu. Dnes se zaměřila na Jana Amose Komenského.
Datum narození je všude stejný
V čem není úplně jasno, kde se vlastně Komenský narodil. Datum a rok narození 28. březen 1592 je ve všech zdrojích stejný. Liší se právě až místo narození. Většina historiků je velmi opatrná. Někteří diplomaticky uvádějí, že se narodil na jihovýchodní Moravě. Jiní si už troufli dopsat Uherský Brod, Nivnici nebo Komňu.
Malebný kraj je to Slovácko. Proč se tak jmenuje je ale záhadou
Slovácko je oblast, která je ohraničená Ždánickým lesem a Chřiby, na jihovýchodě hřebenem Bílých Karpat, což je známé moravskoslovenské pomezí, a na jihu tokem řeky Dyje.
V zápisu z historie města Uherského Brodu je zmínka: „Místo jeho narození, myšleno Jana Amose Komenského, není písemně potvrzeno, protože matrika se nevedla a byly zapisovány jenom narozené děti významnějších měšťanů. Komenský pocházel s českobratrské rodiny.
A Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě? To sice shromažďuje dokumenty o jeho životě a díle, ale v roce 1898 vzniklo jako Jubilejní krajinské muzeum a teprve v roce 1945 bylo přejmenováno na Muzeum Jana Ámose Komenského.
Dalším místem je Komňa, vesnička v podhůří Bílých Karpat. Na seznamu historických událostí obce je stručný fakt. 1592, 28. 3. narození J. A. Komenského. Jinde je zase uvedeno, že v Komni žili jeho předkové s příjmením Segeš, otec Komenského se jmenoval Martin Segeš, tedy i Jan Amos je rodným příjmením Segeš. Komenský je vlastně pseudonym odvozený od obce Komňa. Ve vsi je také kámen na místě, kde snad stál rodný dům Komenského.
Někde na cestě?
Zbývá ještě Nivnice. A ta je, jak se často uvádí nejpravděpodobnějším rodištěm učitele národů. Existují i věrohodné důkazy, že se narodil mlynáři Martinu Komenskému a jako rodný dům je uveden Bártkův mlýn, který už v roce 1592 fungoval, jako vodní mlýn. Na domě je i pamětní deska, kde si tuto informaci můžete přečíst.
A je ještě ještě jeden argument. Koluje mezi tamními lidmi. Jan Amos Komenský se narodil u studánky, přesně uprostřed cesty mezi Komňou a Nivnicí, když se jeho rodiče do Nivnice stěhovali. A co si teď počít s těmito informacemi? Existuje doporučení přímo od Jana Amose Komenského: „Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!“
Související
-
Mezi kopci a loukami Zlínského kraje. Baťova pojízdná kancelář
Zlínský Baťův mrakodrap nebo jednoduše jedenadvacítka je další z unikátních staveb baťovské architektury druhé poloviny třicátých let minulého století.
-
Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje
Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.
-
Prvorepubliková noblesa na vrcholu Javorníků. Hotel Portáš stavěli lidé svépomocí ze stromů v okolí
Portáš se jmenuje vrchol ve výšce 960 metrů nad mořem v Javorníkách. A stejné jméno má horská chata postavená v dolíku přímo pod vrcholem Stolečný.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.