Prvorepubliková noblesa na vrcholu Javorníků. Hotel Portáš stavěli lidé svépomocí ze stromů v okolí
Portáš se jmenuje vrchol ve výšce 960 metrů nad mořem v Javorníkách. A stejné jméno má horská chata postavená v dolíku přímo pod vrcholem Stolečný.
Valašští strážci hranic tam měli mít dokonce své stanoviště. Jak jinak by se tedy měla jmenovat horská chata než Portáš. Místo proslavené legendou na hřebeni Javorníků tak mohlo mít dobrý vliv na návštěvnost hotelu. To si určitě uvědomoval pan Bittner, který ho v roce 1932 nechal postavit.
Budovalo se svépomocí, takže si všichni pořádně mákli. Stavělo se z velkých kmenů stromů a kamenů a ještě k tomu v době, kdy k ulehčení práce v horách chyběla technika, to byl opravdu obdivuhodný výkon.
V novém cyklu Českého rozhlasu Zlín Mezi kopci a loukami Zlínského kraje zjišťuje Věra Hotařová zajímavosti o jednotlivých místech a tradicích regionu.Dnes se zaměřila právě na hotel Portáš.
Ústřední topení i elektřina
Práce začaly v srpnu 1932 a už o Vánocích téhož roku vítali v hotelu první hosty. A nebyl to jen tak nějaký tuctový hotel. Už to, že byl postaven v horách, mu vtisklo punc rarity a pak ještě zaujal dvěma unikáty. Měl parní ústřední topení a taky elektrické osvětlení, to fungovalo díky agregátu. Ve valašských kotárech tehdy nevídané, neslýchané.
K tomu ještě útulné stylové vybavení a ze strany provozovatele prvorepubliková úcta k hostům a tomu odpovídající služby. Není se co divit, že se hotel Portáš stal brzy vyhlášeným a vyhledávaným místem.
Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje
Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.
Aby se o něm vědělo široko daleko, o to se taky postaral sám pan Bittner. V hotelu zřídil poštovnu, takže hosté plni čerstvých zážitků mohli přímo z místa pobytu posílat pohlednice. Pak ji na sedmdesát let zavřeli, ale v roce 2007 byla opět uvedena do provozu.
Koho asi lákal pobyt v takovém noblesním horském hotelu? Samozřejmě lyžaře, asi taky sáňkaře. V začátcích jeho historie ale nebyly výjimkou ani dámy v toaletách a pánové v černých oblecích. Majitelé totiž pro své hosty pravidelně pořádali plesy.
Sportovci, umělci a plesy
Postupem času začalo na hory jezdit mnohem více sportu chtivých nadšenců a bylo nutné postarat se i o jejich bezpečnost. Proto na hřebeni Javorníků v 60. letech minulého století vznikla horská služba. První sídlo měla v hotelu Portáš. Majitel jim uvolnil jeden pokoj a v něm mohli mít zázemí.
Členitý terén Javorníků s náročnými sjezdovkami si zvolila jako občasné tréninkové místo sjezdařka Olga Křížová – Charvátová. Při jednom rozhovoru se pochlubila, že na Portáši strávila dětství a mládí a dokonce tam trénovala i v době světového poháru. Ze Zlína, odkud pochází, to tak daleko neměla.
Stejně jako další slavná Zlíňanka, v minulosti úspěšná modelka a také členka československého olympijského týmu Ivana Trumpová – Zelníčková, první manželka současného amerického prezidenta. I ona trénovala na Portáši.
A ještě malý bonus, co se vzácných hostů týká, v Portáši byl ubytovaný dokonce i R. A. Dvorský s kapelou.
Související
-
Mezi kopci a loukami Zlínského kraje. Baťova pojízdná kancelář
Zlínský Baťův mrakodrap nebo jednoduše jedenadvacítka je další z unikátních staveb baťovské architektury druhé poloviny třicátých let minulého století.
-
Malebný kraj je to Slovácko. Proč se tak jmenuje je ale záhadou
Slovácko je oblast, která je ohraničená Ždánickým lesem a Chřiby, na jihovýchodě hřebenem Bílých Karpat, což je známé moravskoslovenské pomezí, a na jihu tokem řeky Dyje.
-
Čutora, sajdák, půlhák a obyčejný valašský kroj. Portáši střežili hranice i chránili před zloději
Portáši byli příslušníci Bezpečnostního sboru portášů, který vznikl v 17. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.