Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

V novém cyklu Českého rozhlasu Zlín Mezi kopci a loukami Zlínského kraje zjišťuje Věra Hotařová zajímavosti o jednotlivých místech regionu. A jako první místo si vybrala Valašsko.

O tom, proč se regionu říká Valašsko a kde se tu vzali Valaši, se přitom vypráví ledacos. Ale málo pravděpodobná je varianta o masovém příchodu rumunských pastevců Valachů.

Podle Davida Valůška ze Státního okresního archivu ve Zlíně byli Valaši v tomto regionu vždycky. Slovo Valach tak bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů.

O příchodu Rumunů přitom začal poprvé psát uznávaný vídeňský filolog Franc Miklošič. Ten našel v místní nářečí slova, které měla podle něj původ v rumunštině (bača, bryndza, geleta, strunga). A vyvodil u toho, že od 14 do 16 století došlo k migraci Rumunů až na Valašsko.

Valašsko je hornatá oblast v nejvýchodnější části Moravy, v Česku v blízkosti hranic se Slovenskem. Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihu s Moravským Slováckem a na západě s Hanou. Lze ho vymezit přibližně územím okresu Vsetín a severní, severovýchodní a východní částí okresu Zlín (severní Lukovsko, Vizovsko, Klobucko).

Podle Valůška ale pro tuto migrační teorii nejsou žádné důkazy. Mohlo přijít skutečně pár jednotlivců, větší vlna je ale nepravděpodobná.

Regionem prošli postupně Keltové, Germání i Římané. A po nich se tu začali usazovat Slované z východu, kteří zakládali nové vesnice.

A název Valašsko se začal používat až během třicetileté války. Až do konce 18. století ale trvalo, než název pro celý region zdomácněl.

Muzeum regionu Valašsko
Cyril a Metoděj - sousoší na Radhošti
autoři: Věra Hotařová, Tomáš Fránek

Související