Byla to spartánská vojenská výchova, říká předseda zlínského Klubu absolventů Baťovy školy práce Alois Langer

Čtěte také

Vražda ševcovského mistra Františka Bartoše v roce 1867 souvisí s historií Zlína, bez této události by se nenarodil Tomáš Baťa

Baťova škola práce, založená v roce 1925, byla jedinečným vzdělávacím systémem, který formoval generace mladých lidí a zanechal nesmazatelnou stopu. Odkaz této školy dodnes uchovává Klub absolventů Baťovy školy práce, jehož předsedou je Alois Langer.

Klub, který vznikl v roce 1933, sdružoval zpočátku pouze absolventy, ale od roku 1992 se otevřel i sympatizantům, k nimž se řadí i pan Langer. Ten přiznává, že ačkoliv není absolventem, je nadšencem pro Baťovy myšlenky, které tehdy oslovovaly náctileté v duchu "mladá žena, mladý muž – tvůrci svého života“.

Baťovci se podle Aloise Langera vyznačovali zodpovědností, osobním přístupem, kolektivní spoluprací a neustálým učením. Byla to podle jeho slov "spartánská vojenská výchova," na kterou ale absolventi vzpomínají s nadšením. Pan Langer sám musel podstoupit kurz ševcoviny a ušít si botu, aby se seznámil se základním řemeslem, které Baťa považoval za základ.

Škola se lišila od běžného školství silným důrazem na praxi, kterou žáci aplikovali a večer teoreticky studovali. Cílem nebylo jen řemeslo, ale vychovat komplexní osobnosti s "křídly pro život".

Dnešní práce klubu se zaměřuje na uchování vzdělávací platformy, sdílení zkušeností a propagaci řemesel. Pořádá například kroužky v Centru řemesel ve Zlíně a snaží se přenášet Baťovu filozofii do současnosti. Plánem klubu je rozšířit komunitu o zástupce mladé generaci a ukázat jim, že mají prostor k seberealizaci a že "neztratit se ve světě" je stále aktuální pravdou.

Poslechněte si celý rozhovor s předsedou zlínského Klubu absolventů Baťovy školy práce Aloisem Langerem.