Komunistický puč znamenal konec Zlína i firmy Baťa. Na dlouhá desetiletí tu byl Svit a Gottwaldov

Před sedmdesáti lety se komunisté chopili moci v tehdejším Československu. Únorové události roku 1948 ovlivnily život také ve Zlíně.

0:00
/
0:00

Baťovské obuvnické impérium přešlo do rukou komunisty řízených podniků. Politické a společenské změny potvrdilo i přejmenování města. Na další desítky let neslo jméno prvního poúnorového prezidenta Klementa Gottwalda.

Jedním z mála pamětníků únorových událostí ve Zlíně je Jan Viktora. V té době šestnáctiletý student Baťovy školy práce. „Závodní rozhlas hlásil o tom, že máme jít demonstrovat. Všechny továrny otevřely brány a šlo se na hlavním náměstím,“ říká.

Únorové události byly podle Jana Viktory jen vyvrcholením politické situace předchozích let.

Komunisté se na převzetí moci připravovali už bezprostředně po druhé světové válce. Ředitel Státního okresního archivu David Valůšek uvedl, že komunisté ve Zlíně ovládli všechny důležité pozice už v roce 1945.

Svit Zlín

Po opakovaných jednáních s Klementem Gottwaldem se rozhodlo o přejmenování společnosti Baťa na Svit a města na Gottwaldov. To se stalo 1. ledna 1949.

Gottwald zpočátku přejmenování města a tlak místních komunistů odmítal. "Soudruzi, nechte to ještě, pomníky by se měly lidem stavět, až už nemohou nic zkazit," řekl podle historických pramenů tehdy. Dalšímu nátlaku však podlehl.

Zlín se vrátil k původnímu názvu až po sametové revoluci v roce 1989. Vedení města rozhodlo o přejmenování zpět v prosinci a Zlín se znovu nazývá Zlínem od 1. ledna 1990.

autoři: Libor Netopil, Tomáš Fránek

Související