Valašský Olymp je protkán zajímavými lidskými osudy. Nahlédněte s námi do příběhů Soláně
Soláň je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů Vsetínských vrchů. Sahá do výšky 861 metrů nad mořem, odkud svým návštěvníkům nabízí úchvatné výhledy do okolní krajiny i na dosti vzdálené vrcholy. Krom toho je ale opředen i zajímavými lidskými příběhy.
Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.
Všechny díly pořadu pak najdete také ZDE.
Na Valašském Olympu, jak se Soláni přezdívá, už poměrně dávno působili různí umělci, především malíři. K těm nejvýznamnějším patří Jan Kobzáň, mimo jiné třeba autor loga firmy Baťa, či Alois Schneiderka, který měl na Soláni dokonce dům s vlastním ateliérem. Ten po jeho smrti navíc odkoupil další malířský velikán Karel Hofman a dnes se celý objekt nazývá Valašský ateliér u Hofmanů.
Velmi zajímavý je také příběh někdejšího majitele populární hospody na Čartáku zvaného Jura Vašut. Za jeho éry se v podniku scházeli nejen malíři, ale také významné osobnosti jako Jan Masaryk, Jarmila Glazarová, nebo o něco dříve třeba Svatopluk Čech. Z téže doby, konkrétně z roku 1866, je také dodnes zachovaný trám, který můžete v hospodě vidět.
A vlastně ze všech těchto aspektů od nádherné přírody přes výhledy do krajiny až po lidské příběhy a umělecké kousky se skládá jakýsi duch místa, který je v této lokalitě cítit.
O něm, příběhu Jury Vašuta a dalších, i o Soláni jako takovém je nový díl pořadu Záhady a tajemství Zlínského kraje s Markétou Macháčkovou, Zdeňkem Urbanovským a jejich hostem, soláňským patriotem Jaroslavem Halaštou.
Související
-
Jezero ve Velkých Karlovicích, které údajně vytvořili čerti, inspirovalo i Karla Jaromíra Erbena
Velké Karlovice na Valašsku okouzlují svou architekturou i okolním krajem. Lákají filmaře a inspirují umělce, protože nabízí malebná zákoutí i pověstmi opředená místa.
-
Vražda ševce Františka Bartoše souvisí s historií Zlína, bez ní by se nenarodil Tomáš Baťa
Zlín by nebyl Zlínem nebýt podnikatele Tomáše Bati. A Tomáš Baťa by vůbec nebyl nebýt tragické události v roce 1867.
-
Bojkovice mají za sebou krvavou historii, chránit je měl hrad Nový Světlov a místní kostel
Na zámek Nový Světlov v Bojkovicích na Uherskobrodsku je vidět odevšad. Vznikl přestavbou původního hradu, který měl pro místní kraj důležitou obrannou úlohu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.