Klimentek – poutní místo, které stále nevydalo svá tajemství
V pohoří Chřiby najdete horu svatého Klimenta a na ní Hradisko svatého Klimenta. Je to poutní místo, které obestírá celá řada mýtů, legend a možná také zbožných přání.
Klimentek, jak místu říkají nejen obyvatelé blízkých Osvětiman na Uherskohradišťsku, je místo plné otazníků. Měl by se tu totiž nacházet hrob svatého Metoděje a také svatého Klimenta, fakticky prvního světce, který se na naše území dostal. Další neprokázaná domněnka, která se s tímto místem spojuje, je tvrzení, že tady existoval raně křesťanský klášter.
Pokud se na toto místo vydáte, najdete základy středověkého kostela, novodobou kapličku, zvonkohru a spoustu obrázků, které se vztahují k velkomoravskému tématu.
Odkud se berou zprávy, že tu už v době Velké Moravy stála další stavba? Jak uvádí archeoložka Slováckého muzea Dana Menoušková, v první písemné zprávě o tomto místě je i zmínka o tom, že v roce 1358 tady byla nějaká stavba, která v té době už byla zříceninou. Ta tedy může být zahloubená v zemi, ale archeologové ani amatérští hledači ji zatím nenašli.
A pátrali tu nejen po této stavbě, ale i po pozůstatcích cyrilometodějské doby, konkrétně po hrobě svatého Metoděje. Úspěšný byl až po roce 1903 poštovní oficiál Robert Čechmánek, který tu našel nejen část základů kostela, ale vykopal i kosterní pozůstatky a našel i část dřevěného zakrouceného předmětu, o kterém se domníval, že to je biskupská berla. Začal tedy tvrdit, že našel kosterní ostatky svatého Metoděje.
Jeho nadšení z toho, že jde o hrob svatého Metoděje, se ale ukázalo jako liché. Další antropologický výzkum v 50. letech ukázal, že to nebyly ostatky jen jednoho člověka, ale více lidí, a předmět tady nalezený nebyla berla, ale kousek dřeviny nebo kořen. Legenda a naděje, že tu Metodějův hrob je, ale nezanikla a Hradisko je trvale spojováno s cyrilometodějskou tradicí. Pojmenování lokality se odvíjí od opět nepotvrzeného mýtu, že sv. Cyril a sv. Metoděj na toto místo přenesli z Krymu ostatky papeže sv. Klimenta.
Která tvrzení o Klimentku jsou vlastně doložitelná? Jak to bylo s paní Maštalířovou, jejími vidinami a nápisem v hlaholici? Právě tyto otázky si kladou i redaktorka Markéta Macháčková a odborník na cestovní ruch Zdeněk Urbanovský v dalším dílu pořadu Záhady a tajemství Zlínského kraje.
Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.
Všechny díly pořadu pak najdete také ZDE.
Související
-
Buchlov patří mezi nejzachovalejší královské hrady, vede k němu silnice i turistické stezky
Hrad Buchlov stojí na stejnojmenném kopci nad Buchlovicemi v pohoří Chřiby ve Zlínském kraji. A nikdo, kdo projíždí buchlovskými kopci, nemůže hrad přehlédnout.
-
Bojkovice mají za sebou krvavou historii, chránit je měl hrad Nový Světlov a místní kostel
Na zámek Nový Světlov v Bojkovicích na Uherskobrodsku je vidět odevšad. Vznikl přestavbou původního hradu, který měl pro místní kraj důležitou obrannou úlohu.
-
Nevěsta, která zemřela dvakrát a má tři náhrobky – příběh Alžběty Vaňkové
Alžběta Vaňková je dívka, která zemřela jako mladá před čtyřmi staletími a po níž se nám dochoval honosný náhrobek s jejím příběhem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.