Zašovská Madona: Příběh obrazu, ke kterému lidé chodili a stále chodí prosit o zázraky
O milostném obrazu nad oltářem kostela v Zašové, zázracích, které se k tomuto obrazu váží, i o rytíři, který na obraze kdysi byl a dnes už tam není.
Pokud vejdete do kostela v Zašové na Vsetínsku, na první pohled vás upoutá obraz nad oltářem, který je zasazen do bohatě zdobeného rámu. Je to milostný obraz Panny Marie, o kterém byli lidé přesvědčeni, že pokud se k němu modlí, Bůh pak díky přímluvě Panny Marie vykoná zázrak.
Obraz pochází z roku 1450 a je namalován jako gotický obraz na dřevě mistry z Malopolska. Obraz zašovské Madony vypráví příběh zázraku, který se měl stát v době tatarského vpádu na Moravu ve 13. století, kdy vyvedla ven z hvozdů rytíře, který se tu pronásledován útočníky ztratil. Tento rytíř byl původně i vyobrazen na zašovském obrazu, dnes tam ale už není. Jak je ale zaznamenáno, rytíř byl vyobrazen s erbem, který lze identifikovat jako erb šlechtického rodu ze Slezska. Zde je tedy možná souvislost s jeho vznikem.
Obraz se v průběhu století stal pro věřící velmi důležitý. Váže se k němu nejen řada pověstí o zázračných uzdraveních a vyslyšených prosbách, ale i zázracích, které se podle dochovaných písemností opravdu staly reálným existujícím lidem.
Obraz byl nejprve umístěn v dřevěném kostelíku v Zašové, odkud byl v roce 1725 slavnostně přenesen do nově vystavěného poutního kostela Navštívení Panny Marie. Tehdy také dosahoval největšího věhlasu. V době, kdy byl umístěný v místním dřevěném kostele, tam podle tvrzení mnoha svědků ze Zašové a okolí měly samy od sebe svítit světla, samy od sebe se zapalovaly svíčky a objevovala se tajemná záře. V pozdější době se pak v historických pramenech objevují popisy zázraků, které se díky přímluvě Panny Marie Zašovské staly.
Jaké to byly? Jak souvisí to, že má místní Madona v levé ruce šňůrku, s legendou o záchraně rytíře? A jak je možné, že se obraz nacházel v různých obměnách i v tisících domácnostech?
To vše a ještě více se dozvíte z pátrání redaktorky Českého rozhlasu Zlín Markéty Macháčkové a odborníka na cestovní ruch Zdeňka Urbanovského, při kterém jim pomáhal historik z olomoucké Univerzity Palackého Pavel Lacztovicza.
Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.
Všechny díly pořadu pak najdete také ZDE.
Související
-
Život zámeckého pána v Lešné u Valašského Meziříčí Rudolfa Magnuse Podstatského byl plný andělů
Na zámku v Lešné u Valašského Meziříčí působil v době baroka zámecký pán Rudolf Magnus Podstatský. Jaké tajemno je spojeno s jeho životem?
-
Nevěsta, která zemřela dvakrát a má tři náhrobky – příběh Alžběty Vaňkové
Alžběta Vaňková je dívka, která zemřela jako mladá před čtyřmi staletími a po níž se nám dochoval honosný náhrobek s jejím příběhem.
-
Umrlčí cesta na Valašsku se kuriózně nachází u vesnice Veselá. Kolem ní jsou ostatky zatracenců
V životě můžete narazit na spoustu cest: svatební, křížovou, do nebe i do pekel ... V dalším z dílů seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje se vydáme na cestu umrlčí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
