Valašská pohanka: Tradiční plodina s vůní starých časů. Šmajstrlovi ji zpracovávají už v páté generaci mlynářů
Na Valašsku bývala pohanka základem jídelníčku. Její zpracování má bohatou historii a oblíbená je i dnes. Navštivte s námi Pohankový mlýn Šmajstrla.
Rodina Šmajstrlů se pohance věnuje po staletí a Pavel Šmajstrla se svou sestrou Annou Dvořákovou jsou už pátou generací mlynářů. Pohanku i dnes zpracovávají tradičním mechanickým způsobem ve mlýně v Kopané u Frenštátu pod Radhoštěm, jen klasický žernov místo koní už od 19. století pohání elektřina.
Pavel Šmajstrla popisuje tradiční mechanický způsob zpracování, díky kterému si pohanka zachovává své přirozené vlastnosti: „Máme dva mlýnské kameny na sobě. Do středu se sype pohanka, horním kamenem se otáčí a vznikne tak vyloupaná pohanka plus slupky.“ Vzpomíná také na dřívější ruční dočišťování pohanky, které bylo často rodinnou událostí.
Na Valašsku se pohanka dříve pěstovala hojně, dařilo se jí totiž i v horských oblastech. Dnes už v tomto kraji tak rozšířená není, proto ji Šmajstrlovi nakupují i z jiných částí republiky. Pokud jde o poptávku po této plodině, i když byly doby, kdy zájem o pohanku klesal, v současnosti mlýn opět prosperuje.
V reportáži Markéty Macháčkové můžete mlýn Šmajstrlových u Frenštátu pod Radhoštěm navštívit a dozvědět se přímo z úst mlynáře něco o pohance a jejím zpracování.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
