Slovácké moře, pravěké naleziště i léčivá voda. Ostrožská Nová Ves nabízí bohatou historii, sport i rekreaci
Významnou a proslulou částí Ostrožské Nové Vsi jsou sirnaté lázně. V roce 2018 uplynulo 115 let od jejich založení
Ostrožská Nová Ves je ideální k rekreaci, sportu, léčbě i poznání. Moje první seznámení s ní bylo přes vodu. Jezdili jsme se pravidelně koupat a taky stanovat k tamním jezerům. Že jsou v obci sirnaté lázně nebo archeologické naleziště, které potvrdilo pravěké osídlení lokality, to jsem začala vnímat až mnohem později.
Pro zajímavost uvedu několik faktů z historie Ostrožské Nové Vsi.
Nejstarší éru připomínají objevy z doby kamenné, paleolitu. Nástroje, kosti a kly mamutů, taky keramiku archeologové našli v místě nazvaném Padělky hned na začátku obce ve směru ke Kunovicím. Velká část věcí je ve sbírkách muzeí v Uherském Hradišti a v Brně. První písemná zmínka o obci Nové Vsi je z roku 1258. To ji český král Přemysl Otakar II. daroval Hradišti.
Čtěte také
Přitom Hradiště založil jenom o rok dříve. Do poloviny 15. století se vesnice jmenovala Nová Ves u Ostrohu a od roku 1924 už Ostrožská Nová Ves. Ještě bez sousedních Chylic. Obě obce se spojily v jednu v roce 1949. Díky tomu je Ostrožská Nová Ves dlouhá několik kilometrů. Procházka z jednoho konce na druhý není vůbec marná. Dokonce bych ji doporučila, protože korzovat tak upravenou a čistou obcí, to je pastva nejenom pro oči.
Významnou a proslulou částí Ostrožské Nové Vsi jsou sirnaté lázně. V roce 2018 uplynulo 115 let od jejich založení. Samotné prameny sirnaté vody mají ještě delší historii. Traduje se, že v polovině 18. století bylo kvůli velkému suchu málo pitné vody. Lidé začali pátrat po nových zdrojích a v místě dnešních lázní a bývalého močálu objevili dva silné sirnaté prameny. Vyhloubili kamennou studnu, vodu z ní používali v domácnosti a přišli na to, že je léčivá.
Založení lázní inicioval na začátku minulého století místní rodák František Botek. Vodu nechal otestovat, a když přišla zpráva, že je skutečně léčivá, budování lázní dostalo zelenou. Výstavba začala v březnu 1903 a ještě téhož roku byla taky dokončená. Byla to vlastně jenom jedna budova s čekárnou a šesti kabinami pro koupele. První sezona měla úspěch a na další přibyly nové kabiny. Lázně se postupně rozšiřovaly a podle změn ve společnosti měnily majitele. Z malinkého areálu vznikl moderní lázeňský komplex. Jeho součástí je přírodní památka Lázeňský mokřad. Podle botaniků jedno z posledních území původních slatinných luk na Uherskohradišťsku.
Když je řeč o Ostrožské Nové Vsi, nesmí chybět zmínka o tamních štěrkopískových jezerech. To je další výrazná kapitola dějin obce. Začala v polovině minulého století. Ovšem podmínky pro ni se vytvářely už na konci třetihor. Tedy před desítkami milionů let. Měnilo se klima, v přírodě se usazovaly nánosy štěrku a písku, a nerosty, laicky řečeno, putovaly krajinou.
U Ostrožské Nové Vsi geologové určili asi 35 minerálů, dokonce i zlato. Písek a štěrk se začal těžit a tak vznikala věhlasná novoveská štěrková jezera. Oblast se stala významnou přírodní lokalitou pro vodní a mokřadní ptáky, zásobárnou pitné vody, rájem rybářů, rekreantů a taky poskytla výborné podmínky pro vodní sporty, konkrétně kanoistiku. Oddíl začal fungovat téměř současně s těžbou štěrkopísku. Na rozdíl od ní existuje dodneška a úspěšně. Těžba skončila po půl století. Rozhlehlá jezera s čistou a blankytně modrou vodou v krajině pochopitelně zůstala.
Související
-
Med, kosmetika z bylin i vlčnovské vdolečky. Slovácko má další tradiční výrobce
Už více než sedmdesát výrobců potravin, řemeslníků a výtvarníků používá značku Tradiční výrobek Slovácka.
-
Ve slováckém kroji i v Londýně. Ořechov si uctil hrdinu, který se nebál
V Ořechově na Uherskohradišťsku odhalili památník spoluzakladateli mezinárodní Společnosti pro vědy a umění Jaroslavu Němcovi.
-
Malebný kraj je to Slovácko. Proč se tak jmenuje je ale záhadou
Slovácko je oblast, která je ohraničená Ždánickým lesem a Chřiby, na jihovýchodě hřebenem Bílých Karpat, což je známé moravskoslovenské pomezí, a na jihu tokem řeky Dyje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.