Občas si připadám jako sopka, která svou činností zasypala sama sebe, říká se smíchem paní Nejezová ze Sazovic

V Sazovicích na Zlínsku, což je obec s necelou tisícovkou obyvatel, se pořád něco děje. K lidem, kteří s velkou chutí organizují akce zaměřené na folklor, kulturu, historii, a taky mají zásluhu třeba na obnově a udržování místních tradic, patří i bývalá pedagožka Věra Nejezová.

„Do důchodu jsem nastoupila v roce 2004.  Co se týká mých aktivit, ty přibývaly postupně. Nejdříve jsem se zaměřila na historii své rodiny a se sestrou jsme daly dohromady rodokmen,“ začíná své povídání paní Nejezová a pokračuje: „V roce 2008 se na mě obrátila tehdejší starostka naší obce, jestli bych se neujala obecní kroniky. Takže od té doby píšu kroniku, to už je 14 let. No a v roce 2010 se na mě obrátili při přípravě sjezdu rodáků. Tak jsme se rozhodly s dcerou, že se pokusíme vybudovat místní muzeum.“  Tak vzniklo v Sazovicích muzeum vybavené dobovým nábytkem a dobovými věcmi z konce 19. do první poloviny 20. století.

Čtěte také

Tady se budu ženit. Kostel v Sazovicích je netradiční, moderní a oceňovaný

Kromě toho paní Nejezová rediguje i čtvrtletní obecní noviny, je aktivní členkou klubu seniorek a taky průvodkyní v kostele svatého Václava. „No a taky více než 50 let peču perníčky,“ přidává další aktivitu paní Nejezová a k široké škále svých aktivit se smíchem dodává: "Často si vzpomenu na repliku Zdeňka Svěráka o Járovi Cimrmanovi, že byl činný jako sopka, která zasypala sama sebe.“

Co by mělo být v takové obecní kronice? Píše paní Nejezová sazovickou kroniku ručně nebo na počítači? Co prozradila paní Nejezová o receptu na své perníčky a o jejich zdobení? Kam by vás v Sazovicích pozvala a proč? Dozvíte se to v rozhovoru s Věrou Nejezovou ze Sazovic.