Tady se budu ženit. Kostel v Sazovicích je netradiční, moderní a oceňovaný
Autorem díla je brněnský architekt Marek Jan Štěpán. Nechal se inspirovat dobou, v níž žil svatý Václav, a navrhl budovu válcového tvaru. Má připomínat románskou rotundu.
Kostel sv. Václava v Sazovicích je vlastně ještě novostavba. Dokončen a vysvěcen byl v roce 2017 a hned se dostal mezi deset nejlepších staveb světa (roku 2017). Vybírají je znalci prestižního kanadského architektonického magazínu Azure. Zvláštní cenu získal také v soutěži Nejlepší z realit a v roce 2018 v Grand Prix architektů Národní cenu za architekturu v kategorii novostavba.
Můj pětiletý vnuk po vstupu do kostela prohlásil: „Tady se budu ženit!“ Uvidím, jestli mu to odhodlaní vydrží, ale vůbec se nedivím jeho spontánní reakci. Mě taky interiér kostela ohromil. Je velice útulný, jednoduchý a neuvěřitelně zklidňuje. Pozoruhodná je celá stavba i prostor kolem ní.
Od průvodkyň kostela Jany Potočné a Věry Nejezové jsem se dozvěděla, že budování svatostánku v Sazovicích chystali v 30. letech minulého století. Pak přišla druhá světová válka, po ní komunisté a bylo po plánech. Místní na ně znovu navázali v roce 2011. Založili Spolek pro výstavbu kostela sv. Václava v Sazovicích, sv. Václav je patronem obce, a výsledkem jejich velkého úsilí je neobvyklá sakrální stavba v centru obce.
Autorem díla je brněnský architekt Marek Jan Štěpán. Nechal se inspirovat dobou, v níž sv. Václav žil, a navrhl budovu válcového tvaru. Má připomínat románskou rotundu. Přirovnává ji taky ke smotku papíru, z kterého se odchlipují lístky. To jsou obdélníkové zářezy ve stěnách. Některé jsou vtlačené dovnitř, v těch jsou ukrytá okna, u vstupních prostor jsou zase rozevřené ven. Stejný efekt je i uvnitř kostela. Zářezy ve stěnách proniká do interiéru světlo. Kužel světla prochází ještě stropním kruhovým světlíkem lemovaným trojúhelníkovým rámem, podle mých průvodkyň symbolizuje Boží oko. Působivý pohled.
Stejný dojem na mě udělalo vnitřní vybavení a výtvarné prvky z bronzu. Decentním kontrastem uklidňujících pískových odstínů půlkruhových lavic a stěn je obětní stůl, v němž jsou uložené ostatky sv. Václava, ambon, neboli řečnická tribuna nebo svatostánek v podobě kapky krve, a pak jemné náznakové nástěnné fresky panny Marie, sv. Václava či nenápadná reliéfní křížová cesta z dílny Vladimíra Kokolii.
Zaujal mě i kříž na stěně z optického skla. Za ním je bílý štukový reliéf znázorňující vzkříšeného Krista, jakoby procházel zdí a žehnal věřícím. Místo věže se zvonem má sazovický kostel zvonkohru s 15 zvony, hraje přes třicet melodií. Na každém je začáteční písmeno světce, podle kterého byl pojmenován, a dohromady tvoří nápis: Přijď, duchu svatý. Stihla jsem pojmenovat jenom několik detailů neobvyklé stavby. Na ty ostatní se zajeďte podívat, tak jako tisíce jiných návštěvníků, kteří si prohlídku s výkladem nenechali ujít.
Související
-
Libušín okouzlil i rockovou hvězdu první velikosti. Roberta Planta zaujal i slovanský bůh Radegast
Chata Libušín byla původně postavena v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče.
-
Modré nebe, davy lidí a stavba zářící novotou. Chata Libušín se po šesti letech znovu otevřela
Na Pustevnách v Beskydech se po šesti letech od požáru v roce 2014 otevřel obnovený Libušín. Chata byla původně postavena v roce 1899 podle návrhu architekta Jurkoviče.
-
Světový unikát ve zlínské zoologické zahradě. Odchovali vzácného dvojzoborožce indického
Sameček má přes dva kilogramy, k vidění je ve voliéře vedle expozice Zátoka rejnoků. Do budoucna by k němu zoo ráda získala samici a vytvořila tak další chovný pár.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
