Moravské Kopanice – kraj, kde se dodnes dochovaly zvyky, tradice a specifické nářečí
Nadhled a moudrost předků se skrývá v jejich vyprávění, lidových tradicích i samotné řeči. Jaká je řeč lidí z moravských Kopanic? A je stále živá?
Moravské Kopanice byly krajem tvrdého živobytí v podhůří Bílých Karpat. Dodnes se tu dochovaly zvyky, tradice a kopanické nářečí. A právě kopanická řeč - pranostiky, říkání i příběhy - stále žijí.
Přibližovat lidem kopanické nářečí a vše, co s sebou nese, se snaží Elišky Křižkovy, matka s dcerou ze Starého Hrozenkova, se kterými natáčela redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.
V kopanickém nářečí si můžete počíst i v knize, kterou právě vydaly Elišky Křižkovy s názvem Rok na Kopanicách s podtitulem Spomínanie na zašlé časy.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
Související
-
Kateřině Tučkové jsme přičarovaly ženicha, říká rodačka z Kopanic Eliška Křižková
Hostem na rozhlasové Pohovce Jožky Kubáníka byla folkloristka, hrdá propagátorka krás Kopanic a spoluautorka několika knih o tomto kraji Eliška Křižková.
-
Čarovné Kopanice
V reportáži vás přeneseme na moravské Kopanice, které v minulosti prosluly především magickými praktikami tamních léčitelek zvaných bohyně.
-
Předlohou pro fiktivní obec Želary jsou ve skutečnosti Moravské Kopanice v Bílých Karpatech
Spisovatelka Květa Legátová učila na škole ve Starém Hrozenkově. O místním kraji napsala knihu Jozova Hanule, která se stala předlohou pro film Želary.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
