Zlínský Lešetínský fašank vznikl ze sousedské akce. Dnes se ho účastní tisíce lidí

10. únor 2025

Kořeny

Masopustní veselice s průvodem masek, vystoupením hudebních a folklorních souborů, zabijačkou, ukázkou lidových řemesel, atrakcemi pro děti – to je zlínský Lešetínský fašank.

Masopust následuje po svátku Tří králů a trvá do Popeleční středy, kdy začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Konec masopustu lidé podle tradice bujaře slaví. Slavnost si nazvali někde fašank, někde ostatky, jinde končiny.

Fašank dnes není záležitostí jen obcí a malých městeček, ale přenesl se i do některých měst. Třeba do Zlína, do čtvrti Lešetín. Původně sousedskou taškařici ve zlínské čtvrti Lešetín vymysleli štamgasti hospůdky, herec Lubor Tokoš a výtvarník Jiří Váp.

„Tak tady se to vlastně upeklo, u tohoto stolu. Tady, kde sedím já, tak seděl pan Tokoš – to bylo jeho místo. A ještě tady chodili Vápovi, kteří mají dům na začátku ulice Lešetín,“ popisuje Zuzana Baťová, majitelka zlínské Hospůdky U Kovárny, kde nápad vznikl.

Z něj se pak zrodila tradiční akce, která se letos koná už po pětadvacáté. Podle Zuzany Baťové je organizace náročná hlavně administrativně. Jde například o povolení na uzávěry ulic nebo odklízení odpadu. Zlínský fašank se totiž ze sousedské slavnosti rozrostl do akce i s několika tisíci návštěvníků.

Na co všechno se mohou každoročně návštěvníci těšit? Jaké masky bývají součástí průvodu? O tom mluvila se Zuzanou Baťovou redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.