Zlínský Lešetínský fašank vznikl ze sousedské akce. Dnes se ho účastní tisíce lidí
Masopustní veselice s průvodem masek, vystoupením hudebních a folklorních souborů, zabijačkou, ukázkou lidových řemesel, atrakcemi pro děti – to je zlínský Lešetínský fašank.
Masopust následuje po svátku Tří králů a trvá do Popeleční středy, kdy začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Konec masopustu lidé podle tradice bujaře slaví. Slavnost si nazvali někde fašank, někde ostatky, jinde končiny.
Fašank dnes není záležitostí jen obcí a malých městeček, ale přenesl se i do některých měst. Třeba do Zlína, do čtvrti Lešetín. Původně sousedskou taškařici ve zlínské čtvrti Lešetín vymysleli štamgasti hospůdky, herec Lubor Tokoš a výtvarník Jiří Váp.
„Tak tady se to vlastně upeklo, u tohoto stolu. Tady, kde sedím já, tak seděl pan Tokoš – to bylo jeho místo. A ještě tady chodili Vápovi, kteří mají dům na začátku ulice Lešetín,“ popisuje Zuzana Baťová, majitelka zlínské Hospůdky U Kovárny, kde nápad vznikl.
Z něj se pak zrodila tradiční akce, která se letos koná už po pětadvacáté. Podle Zuzany Baťové je organizace náročná hlavně administrativně. Jde například o povolení na uzávěry ulic nebo odklízení odpadu. Zlínský fašank se totiž ze sousedské slavnosti rozrostl do akce i s několika tisíci návštěvníků.
Na co všechno se mohou každoročně návštěvníci těšit? Jaké masky bývají součástí průvodu? O tom mluvila se Zuzanou Baťovou redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
