Fašank, ostatky nebo šibřinky – i to jsou označení pro masopust. Víte, co tato tradice symbolizuje?
Únor je v oblasti kultury a lidových tradic bohatý na takzvané masopusty.
Pro označení masopustu se používají různé názvy, jako například fašank, ostatky nebo šibřinky. Ačkoli nejde o církevní svátek, byl zařazen do církevního kalendáře. Z hlediska přírodního času je to doba pozdní zimy a předjaří, jehož konec se kryje s počátkem velkého vegetačního období.
Masopustní slavnosti časově spadají od svátku Tří králů, tedy od 6. ledna, do Popeleční středy, která vyznačuje začátek jarního půstu křesťanů. Konec tohoto období je závislý na datu Velikonoc a končí v rozmezí od poloviny února do začátku března.
V lidovém prostředí znamenal masopust období tanečních zábav, bálů, rozverných obchůzek maškar a v dobách, kdy se předlo a dralo peří, i časem společenských setkávání na přástkách a dračkách, jejichž konec se oslavoval pohoštěním a zábavami. Byl to čas zabijaček, hodování, namlouvání a svateb, ale i příprav rolníků na jarní polní práce.
Uvolněný ráz masopustu vrcholil poslední dny před Popeleční středou, pro které jsou charakteristické taneční zábavy a průvody překypující bujarým veselím, jejichž účastníci vystupují v rozličném přestrojení.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.