Fašank, ostatky nebo šibřinky – i to jsou označení pro masopust. Víte, co tato tradice symbolizuje?
Únor je v oblasti kultury a lidových tradic bohatý na takzvané masopusty.
Pro označení masopustu se používají různé názvy, jako například fašank, ostatky nebo šibřinky. Ačkoli nejde o církevní svátek, byl zařazen do církevního kalendáře. Z hlediska přírodního času je to doba pozdní zimy a předjaří, jehož konec se kryje s počátkem velkého vegetačního období.
Masopustní slavnosti časově spadají od svátku Tří králů, tedy od 6. ledna, do Popeleční středy, která vyznačuje začátek jarního půstu křesťanů. Konec tohoto období je závislý na datu Velikonoc a končí v rozmezí od poloviny února do začátku března.
V lidovém prostředí znamenal masopust období tanečních zábav, bálů, rozverných obchůzek maškar a v dobách, kdy se předlo a dralo peří, i časem společenských setkávání na přástkách a dračkách, jejichž konec se oslavoval pohoštěním a zábavami. Byl to čas zabijaček, hodování, namlouvání a svateb, ale i příprav rolníků na jarní polní práce.
Uvolněný ráz masopustu vrcholil poslední dny před Popeleční středou, pro které jsou charakteristické taneční zábavy a průvody překypující bujarým veselím, jejichž účastníci vystupují v rozličném přestrojení.
Související
-
Na seznam statků lidové kultury Česka přibyly masopustní mečové tance z Uherskobrodska
Masopustní mečové tance se staly pátým přírůstkem ze Zlínského kraje na seznamu statků lidové kultury Česka.
-
Fašank zdobí medvěd, na Valašsku chodí v průvodu dva. Jsou symbolem plodnosti
Lužná na Vsetínsku patří k obcím s nejdelší masopustní tradicí na Valašsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
