Kateřině Tučkové jsme přičarovaly ženicha, až poté vznikla kniha Žítkovské bohyně, říká rodačka z Kopanic Eliška Křižková
Hostem na rozhlasové Pohovce Jožky Kubáníka byla folkloristka, hrdá propagátorka krás Kopanic a spoluautorka několika knih o tomto kraji Eliška Křižková.
Eliška Křižková se narodila na Kopanicích, žila tam přes 20 let, a pak se vydala do světa. Ale i když nějakou dobu pobývala v Berlíně a teď žije a pracuje v Praze, pořád se na Kopanice vrací. Jednak proto, že tam má rodinu, ale také proto, že ten kraj je zkrátka něčím magický. A to nejen pro rodáky.
Kopanice byly dlouhá léta tichým krajem s krásnou přírodou, svéráznými lidmi se specifickým humorem, vlastním nářečím, písněmi i unikátními ručně vyšívanými kroji. Tento kraj uprostřed Slovácka byl jen málo poznamenaný shonem současného světa. To se změnilo po vydání knihy Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně, a nyní do Kopanic míří často až davy turistů.
„V knize Žítkovské bohyně se na můj vkus až moc mísí fikce a fakta,“ říká rodačka z Kopanic Eliška Křižková a dodává, že totéž vadí i místním lidem, kteří zvýšený turistický ruch moc nevítají. Některých se to dotýká dokonce osobně. „Ano, dotýká se to osobně těch lidí, jména jejichž předků jsou v knize uvedena. Jsou to lidé, kteří opravdu žili, a v románu jsou zasazení do nějakého příběhu, který je zcela smyšlený,“ říká folkloristka Eliška Křižková.
V rozhovoru zmiňuje také příhodu z folklórního vystoupení ve Strážnici, která zřejmě stojí za vznikem knihy Žítkovské bohyně. „Tehdy ve Strážnici probíhal pořad, ve kterém vystupující z Kopanic nechali lidi nahlédnout nejen na různé místní tradice, ale samozřejmě tam nemohlo chybět ani čarování. Takže jsme měli takovou scénku, kdy tři bohyně stojí u hnoje a čarují. No a my jsme si říkali, že by bylo fajn zapojit i někoho z obecenstva. Tak jsme vyzvali diváky, jestli si někdo chce nechat přičarovat ženicha. A našla se jedna odvážná žena, která si na ten hnůj šla stoupnout a nechala se očarovat. Asi po roce nebo po dvou letech jsme se pak dozvěděli, že to čarování fungovalo a tou ženou nebyl nikdo jiný než Kateřina Tučková, která se potom asi do roka vdala,“ vypráví až neuvěřitelný příběh Eliška Křižková a dodává, že až poté vznikl román Žítkovské bohyně.
Jaký mají místní lidé vztah k činnosti místních bohyní a jak vnímají současnou publicitu? Kde najít ucelený reálný obrázek o Kopanicích? Co znázorňují kopanické výšivky na místních krojích? Jaké specifické tradice se tu stále dodržují a jaká jsou místní tradiční jídla? O čem jsou kopaničářské písně? Co znamenají výrazy čečera, prespánka nebo žmolkovica?
Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v rozhovoru Jožky Kubáníka s folkloristkou Eliškou Křižkovou, která o tomto kraji mluví s hrdostí a vášní, kterou v sobě rodáci z Kopanic prostě mají.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Související
-
Divím se, když mi lidé píší, že z mých knih nemohli spát, říká spisovatelka Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová je jednou z našich nejúspěšnějších spisovatelek. Její knihy Slepá mapa, Hana, Tiché roky, či Listopád znají statisíce čtenářů nejenom u nás.
-
Část hlášek v pohádce S čerty nejsou žerty vznikla až na place, prozrazuje režisér Bočan
Už téměř 40 let právem patří do zlatého fondu české kinematografie oblíbená pohádka S čerty nejsou žerty. Jejím režisérem byl Hynek Bočan.
-
KVÍZ: Co možná nevíte o českých populárních osobnostech?
Připravili jsme pro vás kvíz, ve kterém se dozvíte, co na sebe v rozhovorech prozradily populární české osobnosti v pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka