Místo opředené pověstmi. Démonický Radegast vládne Radhošti
Radegast byl bůh pohostinnosti, plodnosti, úrody, ale také slunce, války a vítězství.
Socha radhošťského pohanského boha Radegasta je hodně populární. Jestli díky pověstem, které se o něm vyprávějí, nebo stejnojmennému pěnivému moku, tím se asi nikdo nezabýval.
Já jsem přesvědčena, že u turistů vyhrává ta první varianta. Protože legenda o Radegastovi je pozoruhodná. Není sice přesně potvrzené, jak vznikla, ale někteří badatelé říkají, že pohanští Slované boha tohoto jména skutečně uctívali. Radegast byl bůh pohostinnosti, plodnosti a úrody, taky slunce, války a vítězství.
Hora k půlnoci křivo protažená, pověstí je o ní nepočítaně. Radhošť není nejvyšší, ale mohutností vévodí kraji
Znalci tvrdí, že o žádné jiné moravské hoře není tolik pověstí a příběhů. Nejznámější je o sirotkovi v Radhošti nebo radhošťských ďúrách, tedy jeskyních.
Podle jedné z pověstí měl sídlo právě na posvátné hoře Radhošť v Beskydech. Možná i proto dostala tento název, ale to je taky jenom domněnka. Na jejím vrcholu mu měli lidé postavit velkou zlatou sochu a přinášet mu tam dary.
V 9. století přišli na Radhošť slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj, postavili na vrcholu hory kříž a zlatou sochu Radegasta chtěli zničit, nepovedlo se jim to. Zachránili ji pohanští kněží a ukryli do podzemního chrámu. Od té doby tam spolu s dalšími poklady leží v jedné jeskyni za podzemní říčkou, přes kterou vede jen úzká lávka. Tato pohádková zkazka je i na tabuli čtvrtého zastavení naučné stezky Radegast a je samozřejmě umístěná v blízkosti sochy Radegasta.
Socha samotná má také zajímavý příběh a ten už je skutečný. Je dílem sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm. Z rodného města odešel za prací do Ameriky a tam v jeho ateliéru se rodila jednak socha Radegasta, ale také sousoší Cyrila a Metoděje. Plastiky pak daroval svému rodnému kraji. Radegast byl odhalen 5. července 1931. Předtím se o výtvarné zpracování pohanského boha pokoušelo víc umělců, namaloval ho i Mikoláš Aleš.
Radegasta si představoval každý po svém. Polášek mu vtiskl velice zvláštní až démonickou podobu. Svalnatá postava s dvojí tváří, jedna je lví, druhá znázorňuje býčí hlavu, se šklebí do okolí a budí respekt. Má být symbolem síly a moci Slovanstva. Myslím, že tyto vlastnosti ztvárňuje věrohodně. Měli byste ale vědět, že současný Radegast je už jenom kopií originálu, zato dokonalou. Poláškova plastika byla z umělého kamene a postupem času ji poškodily povětrnostní podmínky Radhoště. Nepomohla ani náročná oprava, proto byla vytvořena socha nová z žuly. Na podstavec se dostala v roce 1998. Originál skončil na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Související
-
Beskydy jsou zvláštní. K sesuvu sněhu dochází i tam, kde by to nikdo nečekal, říká záchranář Pavlica
Sněhu je na horách v těchto dnech hodně. Někteří dokonce říkají, že řadu let takovou nadílku nepamatují. Jak to vidí šéf Horské služby Beskydy Radim Pavlica?
-
Před 45 lety byla vyhlášena CHKO Beskydy. Jsou to poslední živé hory, říká šéf správy
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy, která byla vyhlášena 5. března 1973, je svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí.
-
Výjimečné Beskydy. Jenom v nich narazíte na stopy rysa, vlka i medvěda
Deset rysů, z toho pět dospělých a pět mláďat, a tři vlci. Taková je bilance loňského mapování velkých šelem v Beskydech.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.