Místo opředené pověstmi. Démonický Radegast vládne Radhošti

Radegast vládne Radhošti
Radegast vládne Radhošti
0:00
/
0:00

Radegast byl bůh pohostinnosti, plodnosti, úrody, ale také slunce, války a vítězství.

Socha radhošťského pohanského boha Radegasta je hodně populární. Jestli díky pověstem, které se o něm vyprávějí, nebo stejnojmennému pěnivému moku, tím se asi nikdo nezabýval.

Já jsem přesvědčena, že u turistů vyhrává ta první varianta. Protože legenda o Radegastovi je pozoruhodná. Není sice přesně potvrzené, jak vznikla, ale někteří badatelé říkají, že pohanští Slované boha tohoto jména skutečně uctívali. Radegast byl bůh pohostinnosti, plodnosti a úrody, taky slunce, války a vítězství.

Hora k půlnoci křivo protažená, pověstí je o ní nepočítaně. Radhošť není nejvyšší, ale mohutností vévodí kraji

Radhošť

Znalci tvrdí, že o žádné jiné moravské hoře není tolik pověstí a příběhů. Nejznámější je o sirotkovi v Radhošti nebo radhošťských ďúrách, tedy jeskyních.

Podle jedné z pověstí měl sídlo právě na posvátné hoře Radhošť v Beskydech. Možná i proto dostala tento název, ale to je taky jenom domněnka. Na jejím vrcholu mu měli lidé postavit velkou zlatou sochu a přinášet mu tam dary. 

V 9. století přišli na Radhošť slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj, postavili na vrcholu hory kříž a zlatou sochu Radegasta chtěli zničit, nepovedlo se jim to. Zachránili ji pohanští kněží a ukryli do podzemního chrámu. Od té doby tam spolu s dalšími poklady leží v jedné jeskyni za podzemní říčkou, přes kterou vede jen úzká lávka. Tato pohádková zkazka je i na tabuli čtvrtého zastavení naučné stezky Radegast a je samozřejmě umístěná v blízkosti sochy Radegasta. 

Socha samotná má také zajímavý příběh a ten už je skutečný. Je dílem sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm. Z rodného města odešel za prací do Ameriky a tam v jeho ateliéru se rodila jednak socha Radegasta, ale také sousoší Cyrila a Metoděje.  Plastiky pak daroval svému rodnému kraji. Radegast byl odhalen 5. července 1931. Předtím se o výtvarné zpracování pohanského boha pokoušelo víc umělců, namaloval ho i Mikoláš Aleš.

Radegasta si představoval každý po svém. Polášek mu vtiskl velice zvláštní až démonickou podobu. Svalnatá postava s dvojí tváří, jedna je lví, druhá znázorňuje býčí hlavu, se šklebí do okolí a budí respekt. Má být symbolem síly a moci Slovanstva. Myslím, že tyto vlastnosti ztvárňuje věrohodně. Měli byste ale vědět, že současný Radegast je už jenom kopií originálu, zato dokonalou. Poláškova plastika byla z umělého kamene a postupem času ji poškodily povětrnostní podmínky Radhoště. Nepomohla ani náročná oprava, proto byla vytvořena socha nová z žuly. Na podstavec se dostala v roce 1998. Originál skončil na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm.  

Radegast
Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související