Před 45 lety byla vyhlášena CHKO Beskydy. Jsou to poslední živé hory, říká šéf správy

4. březen 2018
Beskydy

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy, která byla vyhlášena 5. března 1973, je svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. 

A za poslední živé hory označuje Beskydy ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula.

Jsou to opravdové hory a jsou zde hospodáři, kteří se o své pozemky a krajinu starají, to je to specifické a podle něj to nejdůležitější, co by se tady mělo zachovat, řekl Jaskula.

CHKO Beskydy je s rozlohou 1200 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice, byla vyhlášena před 45 lety.

"Lidé, kteří krajinu obhospodařují, za ni nesou obrovskou zodpovědnost a oni si to uvědomují. My bychom jim měli co možná nejvíc pomáhat, aby tady působili nadále jako hospodáři," uvedl ředitel.

Výjimečné Beskydy. Jenom v nich narazíte na stopy rysa, vlka i medvěda

V Beskydech ochranáři hledají stopy rysů

Deset rysů, z toho pět dospělých a pět mláďat, a tři vlci. Taková je bilance loňského mapování velkých šelem v Beskydech. Teď se vydali ochránci přírody do lesů znovu, v chráněné krajinné oblasti budou získávat aktuální údaje.

Beskydy jsou podle něj specifické velkým množstvím lesů. "I když na jednu stranu dostávají smrkové lesy těžce 'na frak' od kůrovce a václavky, tak ten zbylý základ starších porostů s bukem nebo jedlí je v rámci České republiky naprosto úžasný a obývají ho lesní druhy zvířat, které jinde buď nejsou, nebo jsou velice vzácně," řekl Jaskula.

Důležitá je podle něj ochota lesních hospodářů měnit způsob hospodaření, aby byly lesy zdravější a nabízely příznivější podmínky pro rostliny i živočichy.

Území podle Jaskuly částečně ohrožuje unifikace. "Z jedné strany jsou to třeba dotace na zemědělské hospodaření, které je všude stejné, a to potírá kouzlo rozmanitosti a druhového bohatství. Na druhou stranu problémem je, že spousta lidí už hospodařit nechce," řekl Jaskula.

03764833.jpeg

Některé pozemky se tak přemění v les nebo je majitelé nabídnou ke stavbě. "Krajina jako taková přichází o svou romantiku, kdy její mozaiku lesních pozemků a zástavby dotváří právě zemědělská krajina luk a pastvin. Mám obavy, aby pak nezbyly jen z jedné strany lesy a z té druhé jen domy. Úbytek druhově bohatých luk a pastvin je to největší nebezpečí, které Beskydy mají," uvedl ředitel.

Důležité je podle něj zachovat drobné hospodáře, kteří krajinu obhospodařují různorodě. "Nejvíc druhů rostlin a hmyzu, zvláště těch vzácnějších, se vyskytuje na předělech mezi pozemky, tam je to druhově nejpestřejší, protože každý hospodaří trošku jinak a každý druh si tak může najít to své místečko k žití. Pokud se hospodaří jednotně na velkých plochách, pak je druhové bohatství mnohem menší," řekl Jaskula.

Na Beskydy mají velký vliv návštěvníci, kterých přibývá, například na Lysou horu ročně vystoupá kolem 450 000 lidí. "Turisté představují větší erozní prvek než mráz a voda, chodníky jsou více poškozovány průchody lidí než přírodními procesy, zaklesávají se i do skalního podloží," řekl Jaskula. Hory se podle něj stávají "masovou tělocvičnou", která je příjemná pro lidi, zvířata již však nemají klid téměř v žádnou roční či denní dobu.

Správa CHKO Beskydy zaměstnává 22 lidí, má také 40 dobrovolníků. Ochránci se podíleli například na projektu likvidace invazivní rostliny křídlatky, nyní podporují pastviny na hřebenech či populace