Hora k půlnoci křivo protažená, pověstí je o ní nepočítaně. Radhošť není nejvyšší, ale mohutností vévodí kraji

13. březen 2019

Znalci tvrdí, že o žádné jiné moravské hoře není tolik pověstí a příběhů. Nejznámější je o sirotkovi v Radhošti nebo radhošťských ďúrách, tedy jeskyních.

I moje rodina patří mezi nadšené obdivovatele Radhoště a blízkého okolí. To jsou Pustevny, protože jak asi víte, právě odtud vede na Radhošť turistická stezka.

Radhošť je hora v Chráněné krajinné oblasti Beskydy a říká se o ní, že svou mohutností vévodí celému kraji. Přitom to není nejvyšší vrchol Beskyd. Dojem, že se jedná o dominantní horský masív, bezesporu vyvolává tvar kopce. Mně připomíná kopuli.

Na vzhled hory upozornil už na začátku 19. století Josef Hejman Agapit Gallaš, to je autor první podrobnější monografie o Radhošti. Napsal: „…jest podlouhle nerovná, od poledne k půlnoci křivo protažená a na tři zvláštní vrcholy rozdělená…“  Ty tři zvláštní vrcholy jsou jenom o několik desítek metrů níž než nejvyšší bod Radhoště a dostaly název Radegast.

Objevila jsem je v turistické mapě, jsou to dokonce tisícovky, nejvyšší má 1106 m a představte si, že pod tímto názvem je skoro nikdo nezná. Možná jejich označení splynulo se stejnojmennou legendární sochou, která je v jejich blízkosti.

Legendární je i samotná hora Radhošť. Znalci tvrdí, že o žádné jiné moravské hoře není tolik pověstí a příběhů. Nejznámější je o sirotkovi v Radhošti nebo radhošťských ďúrách, tedy jeskyních. Je jich prý obrovské množství a jsou v nich ukryté poklady, kdysi je hlídali draci. Lidská fantazie je sice bohatá, ovšem pokud člověk žije v horách, musí v nich kromě báchorek hledat i možnosti obživy. V Radhošti je našli.

Stráně a louky byly vhodným místem pro pastvu a chov dobytka. V lesích těžili dřevo a v létě sbírali lesní plody. O hospodářském životě nebo lépe o horském salašnictví na Radhošti existují zápisy v knihách z 16. století.

Radhošť je od roku 1955 národní přírodní rezervací. Vedle úchvatné přírody má obdivuhodné i umělecké památky. Kromě sochy pohanského boha Radegasta, ta je asi v první třetině trasy od Pusteven, stojí přímo na vrcholu hory ve výšce 1129 m kříž, překrásná kaple Cyrila a Metoděje, údajně nejvýše položený chrám u nás, a pod ním je sousoší obou soluňských bratrů.

A ještě jedna stavba. S těmi ostatními nemá sice nic společného, ale v dnešní době se bez ní neobejdeme, je to televizní vysílač. Kdoví, třeba za pár let bude na seznamu technických památek. Na závěr výšlapu na Radhošť se určitě odměňte výhledem do širokého okolí, stojí za to.

Spustit audio

Související