Kdo je jednou pozná, zamiluje si je. Chřibské kopce nejsou vysoké, ale plné zajímavých míst
V Chřibech naleznete velmi hodnotné lokality krajinářské i přírodovědné, romantická lesní zákoutí, skaliska, studánky, potoky, hluboká údolí i místa s dalekým rozhledem.
Chřiby nejsou příliš velké ani vysoké. Nejvyšší kopec Brdo má 586 m a rozloha celého pohoří je 335 km2. Jsou ale záhadné a mýtické. Toto označení jste určitě slyšeli už mnohokrát. Vymyslela ho parta kamarádů, která se na začátku druhého tisíciletí rozhodla, že bude tuto zeměpisně i historicky zajímavou oblast poznávat krůček po krůčku a své objevy zveřejní.
Výpravy a taky celou akci nazvala Expedice Chřiby. Díky nim se do té doby tak trochu přehlížené pohoří jakoby vylouplo z úkrytu a přilákalo turisty chtivé vidět ten nádherný kus přírody na vlastní oči a procházet místy, v kterých jsou znatelné stopy minulosti opředené pověstmi a bájemi.
Chřibské kopce nejsou sice vysoké, ale jsou výrazné, hodně členité, a z velké části porostlé krásnými bukovými lesy. Pod statnými listnatými stromy je velké množství pískovcových skal, které příroda vymodelovala do zvláštních tvarů.
Čtěte také
Mají svá jména a některé i záhadné příběhy. Nejznámější je Břestecká skála, Budačina, Kozel, Kazatelna a další. V lesích jsou i pravěká hradiska, památky z období Velké Moravy, zříceniny hradů Cimburk, Střílky, méně známý Ranšperk a hrad Buchlov.
Pevnost z 13. století stojí na jednom ze tří pahorků tvořících typické panorama Chřibů. Na druhém je kaple Barborka, říká se mu Modla, a třetí kopec se jmenuje Holý. Ten byl vyhlášen přírodní rezervací. Kromě vzácných rostlin a bukových porostů jsou na něm zbytky opevnění velkého pravěkého hradiska z přelomu doby bronzové a železné, podle archeologů je zřejmě největší na Moravě.
V Chřibech jsou skvělé klimatické podmínky, takže se tam daří taky orchidejím a jiným ojedinělým druhům. Květnaté louky nejsou pro oblast Chřibů právě typické, i proto byly zařazeny na seznam přírodních rezervací. Chráněných lokalit je v Chřibech několik, hlavní doménou jsou skály, ale najdou se i jiné pozoruhodnosti.
V obci Chabaně roste největší sekvojovec v Evropě. Koncem 19. století ho tam vysadil hrabě Zikmund II. Berchtold, přivezl ho z Kalifornie. Strom před lety zasáhl blesk a částečně ho poškodil. Dřevina se naštěstí vzpamatovala a roste dál.
Chřiby jsou v jihozápadní části Zlínského kraje. Velká část pohoří je v okresech Uherské Hradiště a Kroměříž, poslední vrcholky sahají až k Otrokovicím, a to už je zlínský okres. Pohoří je krásné v průběhu celého roku, listnaté stromy mu vytvářejí jedinečnou barvenou kulisu.
Související
-
Netušil jsem, že se mi ateliéry ve Zlíně stanou osudné, řekl jejich nejstarší pamětník Karel Huťečka
Hostem Apetýtu byl nejstarší pamětník filmových ateliérů ve Zlíně. Narodil se před 92 lety na Kudlově nedaleko filmových studií a to místo se mu stalo osudným.
-
Nová strážní věž s obranným valem. Archeoskanzen v Modré čekají výrazné změny
Zvuk motorové pily i nárazy pantoku na klíny se ozývají z archeoskanzenu v Modré na Uherskohradišťsku. Řemeslníci tam začali budovat nové palisádové opevnění.
-
Při otisku bot J. A. Bati jsme zjistili, že měl každou nohu jinak velkou, uvedl Robert Hájek
Robert Hájek je zakladatelem Nadačního fondu J. A. Bati, inicioval výrobu pamětní desky a připravuje knihu Jak bratři Baťové obouvali svět. Byl hostem Apetýtu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.