Každý pokoj je naprosto odlišný svět, říká zdravotní klaun Michal Chovanec

Mnozí ho znají jako herce z několika brněnských divadel. Na pohovku Jožky Kubáníka ale Michal Chovanec usedl v docela jiné pozici, a sice jako zdravotní klaun. Tak pod pseudonymem Čeněk Žouželík navštěvuje pacienty už šestnáct let.

„V podstatě vystupujeme v roli zdravotnického personálu a pohybujeme se v prostředí nemocnice, jako kdybychom tam byli doma, ale zároveň i jako hosti, protože my jsme přesně mezi návštěvou a personálem,” vysvětluje Chovanec práci zdravotního klauna.

Kvůli ní dokonce musí pravidelně jezdit na mezinárodní školu humoru ve Vídni, kde se edukuje v mnoha oblastech od sociologie, přes psychologii až po zdravotnictví. K tomu doplňuje: „Snažíme se natolik vzdělat, abychom byli schopni se poměrně rychle zorientovat, jak postavit klauniádu, aby měla patřičný efekt.”

Co takový klaun k výkonu své práce vůbec potřebuje? Kromě smyslu pro humor a hereckých dovedností třeba také schopnost nastavit se na druhého člověka, pracovat s rytmem, ale také nebýt suchar a egoista nebo umět pohotově reagovat na různé situace.

K tomu Michal Chovanec uvedl konkrétní případ: „Dneska jsme byli rozjetí z jednoho pokoje a s touhle rozjetou energií jsme vešli do druhého pokoje, kde byla malá holčička. Ta energie byla naprosto nevhodná, takže ona se nás lekla a rozbrečela se, protože jsme tam přišli jako velká vlna. To jsme okamžitě dokázali rozpoznat, zjemnili jsme a nastavili se úplně na jinou energii. Každý pokoj je opravdu naprosto odlišný svět.”

Práce zdravotních klaunů navíc není jednoduchá v tom, že se u dětí, ale i u jejich rodičů častokrát nesetkají se zrovna pozitivním přijetím. Spoustu z nich má pochopitelně radost a těší se na ně, ale jsou i tací, kteří se klaunů až bojí, nebo je jednoduše odmítají.

„Pak máme ještě pořád šanci i při odchodu nahodit udičku, že nejsme šašci, nebo ti ‚scary‘ klauni. Hodně lidí, když se řekne klaun, tak si představí, že bude zlomyslný a dělat nepředvídatelné strašidelné věci,” mrzí zdravotního klauna s pseudonymem Čeněk Žouželík.

Jak a jaké navazuje při své práci vztahy s pacienty? Co je pro něj vítězstvím? Kde se vzala myšlenka zdravotních klaunů a jak vypadá konkurz? A jaký je pro něj nejsilnější zážitek? I o tom mluví Michal Chovanec v pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka.