Josef Ruszelák chtěl být muzikantem, stal se z něj ale velmi úspěšný výtvarník
Díla výtvarníka Josefa Ruszeláka najdete v mnoha stálých expozicích výstavních síní po celé republice. Významnou stopu má i jako scénograf, ilustrátor knih nebo fotograf.
Má za sebou téměř stovku samostatných výstav a jeho jméno znají i v zahraničí. Malíř, grafik, ilustrátor, divadelní výtvarník a fotograf Josef Ruszelák se narodil 16. června roku 1938 v Nětčicích u Kroměříže. V osmi letech se s rodiči přestěhoval do Zlína, kterému zůstal po celý život věrný.
V mládí chtěl být muzikantem, ale studium na uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti ho nasměrovalo k výtvarnému umění. Po škole nastoupil do zlínského divadla jako divadelní výtvarník a působil tu dlouhých 35 let.
Jeho život a tvorbu zasáhla vážná nemoc syna, které po téměř pěti letech boje v pouhých 14 letech podlehl. Tehdy Josef Ruszelák hledal útěchu v lesích a vzniklo jeho životní téma – stromy.
S výtvarníkem, který stále denně stojí u plátna a tvoří, si o jeho životní cestě povídala redaktorka Českého rozhlasu Zlín Silvie Pospíšilová.
Související
-
Slovácký malíř Joža Uprka studoval v Mnichově s Alfonsem Muchou, ovlivnil desítky umělců
Studoval v Mnichově a při svých cestách projel pořádný kus Evropy. Ačkoli zanechal výrazné stopy včetně svých obrazů na mnoha místech, vždy se vracel na rodné Slovácko.
-
Vnuk a pravnuci Josefa Lady na besedě prozradili, že výtvarný talent nepodědili
Více než sto obrazů a kreseb Josefa Lady vystavuje zlínská Galerie Desítka. Navštívili ji i potomci malíře.
-
Ani nehybná ruka nezabránila Marii Kodovské z Korytné stát se malířkou
V obci Korytná a ve městě Rýmařov jsou právem hrdí na Marii Kodovskou, básnířku, která zde žila a navzdory svému handicapu nehybné ruky se věnovala i malování.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.