Ani nehybná ruka nezabránila Marii Kodovské z Korytné stát se malířkou
V obci Korytná a ve městě Rýmařov jsou právem hrdí na Marii Kodovskou, básnířku, která zde žila a navzdory svému handicapu nehybné ruky se věnovala i malování.
Marie Kodovská, provdaná Bětíková, se narodila 21. ledna 1912 jako jedna z dvojčat v chudé rodině s devíti sourozenci v Korytné na Uherskohradišťsku a strávila zde téměř polovinu svého života. Dalším domovem se jí po válce stal Rýmařov.
Celý život tvrdě pracovala, starala se o své tři děti a navzdory svému handicapu nehybné pravé ruky vytvořila také rozsáhlé umělecké dílo. Od dívčího věku psala poezii, v 60. letech dokonce navázala spolupráci s Československým rozhlasem, kde za své příspěvky dostala psací stroj. Malovat začala až po padesátém roku věku a byla představitelkou takzvaného stylu art brut, kterým označujeme „syrové“ umění neboli umění na periferii.
Marie Kodovská zemřela 12. listopadu 1992 v rýmařovské nemocnici ve věku osmdesáti let. Do posledních chvil svého života psala, malovala a kreslila.
Po stopách Marie Kodovské pátrala v Korytné i Rýmařově redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.
Související
-
Bez písní Wabiho Daňka se dodnes neobejde žádné zpívání u ohně. Jaký byl jeho život?
Nejznámější písní Wabiho Daňka je hit Rosa na kolejích, která se stala neoficiální hymnou trampů. Celkem složil na 150 písniček.
-
Voják tělem i duší, ale také skvělý sportovec a nadaný student. Takový byl generál Vojěch Boris Luža
Generál Vojtěch Boris Luža, který je rodákem z Uherského Brodu, získal v roce 2022 in memoriam Řád Bílého lva. Poslechněte si příběh Vojtěcha Luži.
-
Hugo Vavrečka byl muž mnoha profesí a talentů. Poslechněte si jeho životní příběh
Renesanční člověk – tak označuje Huga Vavrečku zlínský historik Jan Herman. Podle Tomáše Bati to jeden z nejbystřejších lidí, kterého kdy poznal.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
