Generál justice Jan Vančura byl pacifista, přesto ve válce strávil 12 let a byl držitelem řady válečných ocenění
Generál justice Jan Vančura se sice narodil v Čáslavi, podstatnou část svého života ale strávil v Uherském Hradišti. Miloval slovácké písničky a Chřiby.
Jan Vančura se narodil roku 1895 a po návratu z první světové války vystudoval práva. Jakmile se uvolnilo místo advokátního koncipienta v jeho milovaném Slovácku, usadil se v Uherském Hradišti, založil rodinu a aktivně se zapojoval do dění v regionu.
Pak ale přišla druhá světová válka a Jana Vančuru, jako tehdy jednoho z nejvyšších představitelů odbojové organizace Obrana národa, zasáhla hned první vlna zatýkání. Neuvěřitelnou souhrou náhod se zatčení gestapem vyhnul a odešel do zahraničí, kde se stal vojákem československé zahraniční armády na Blízkém východě.
Byl nositelem řady československých a britských vyznamenání.
Po 2. světové válce a návratu do vlasti byl plukovníkem justice a v roce 1947 byl dokonce povýšen na generála justiční služby. Po únoru 1948 byl však jako bývalý legionář a zahraniční voják ze západní fronty propuštěn a perzekvován.
Generál Jan Vančura zemřel v Uherském Hradišti 5. ledna 1959 na následky nemoci, způsobené válečnými útrapami. O tři dny později se konal jeho pohřeb. Ač za tvrdé totality, jeho blízcí dokázali poslední rozloučení zařídit se všemi vojenskými poctami.
O mimořádně pestrém a dramatickém životě Jana Vančury natáčela redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
