Často začnu mluvit a nevím, jak to skončí, říká se smíchem moderátor Daniel Stach

Když se objeví na obrazovce, kde mluví o vědě, o vesmíru, ale i o čemkoli, co nás obklopuje, říká to s obrovským nadšením a zápalem. Moderátor Daniel Stach zároveň působí jako perpetuum mobile na dobrou náladu.

Co na sebe v rozhovoru prozradil? Například to, že si dlouhodobě „ujíždí“ na červené cihle třicítce, že je vděčný vysoké škole, že ho naučila prakticky myslet, nebo že je velmi pyšný na svou sestru.

„Pavlína je daleko chytřejší než já. Je mnohem šikovnější, dokázala toho víc než já. Umí plynně japonsky, studovala a pracovala na nejprestižnějších japonských univerzitách, vystudovala dvě vysoké školy, byla v juniorské reprezentaci vodního slalomu, dneska pracuje pro velkou nadnárodní firmu a tlumočí,“ vyjmenovává s hrdostí jen část předností své sestry a přiznává, že ji veřejně chválí často, protože dle jeho slov u pravdy neškodí, když se opakuje.

Potvrdil také svá dřívější slova: „Jsem rád, že jsem si nemohl vybírat své rodiče, protože tak dobře bych si nikdy nevybral.“ K tomu doplnil, že právě jim vděčí za krásný základ, který mu do života dali. Například co do samostatnosti, zodpovědnosti nebo trpělivosti.

Jeden ze zásadních projektů, který je pak důležitý v jeho pracovním životě, je televizní pořad Hyde Park Civilizace, kde vede rozhovory s výjimečnými osobnostmi. Při nich je výrazné hlavně to, že je vždy perfektně připravený. Přitom prozrazuje: „Já většinou na těch 55 minut rozhovoru mám napsaných třeba pět až šest otázek. A to platí od začátku Hyde Parku Civilizace. Já to nechávám tak, aby mě to napadlo.“ K tomu se smíchem dodává: „Reaguji na to, co slyším, a velmi často se stane, že začnu otázku a nevím, jak skončí. Prostě začnu mluvit a věřím, že to skončí dobře.“

Proč ho po komentování většinou nejvíc bolí nohy? Co se dělo v zákulisí u rozhovoru s dalajlámou? Proč velmi rád vzpomíná na rozhovor s vyjednavačem Adamem Dolníkem a naopak se nemůže dívat na rozhovor s Danou Drábovou? I to se dozvíte v záznamu rozhovoru Jožky Kubáníka s Danielem Stachem.