Zvláštní skupinu obětí komunistického režimu tvořili řeholníci. Příběh Marie Vojtěchy Hasmandové
Matka Marie Vojtěcha z řádu Milosrdných sester svatého Karla Boromejského zasvětila svůj život víře. Byla prezekvována komunistickým režimem a strávila 8 let ve vězení.
Marie Vojtěcha Hasmandová se narodila se 25. března 1914 v Huštěnovicích u Velehradu. Při křtu dostala jméno Antonie. Už v šesti letech jí zemřela matka.
Ve 13 letech vstoupila do řeholního společenství Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí. Vystudovala učitelský ústav v Praze a po období řeholní formace působila jako učitelka v Třeboni.
Za 2. světové války ošetřovala nemocné a raněné vojáky ve Slaném. Pak byla ještě čtyři roky ředitelkou školy v Brně Líšni. Po zrušení školy zastávala službu představené komunity v Prachaticích. Zde se ukrýval františkánský kněz Remigius Janča, který byl ale prozrazen a zatčen. Spolu s ním byla zatčena i ona a několik dalších sester a pro údajnou velezradu odsouzena k osmi letům komunistického žaláře.
Po propuštění v roce 1960 žila ve velké komunitě sester ve Vidnavě, později také jako představená. V roce 1970 byla ve Znojmě-Hradišti postavena do úřadu generální představené Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.
Matka Vojtěcha zemřela 21. ledna 1988 ve Znojmě-Hradišti a pohřbena je na místním hřbitově.
V 90. letech byl zahájen proces jejího svatořečení a v roce 2014 jí byl papežem Františkem udělen titul „ctihodná služebnice Boží“. O Matce Marii Vojtěše, původem z Huštěnovic na Uherskohradišťsku, natáčela Markéta Macháčková.
Zajímají vás osudy dalších zajímavých osobností, které se narodily nebo žily ve Zlínském kraji? Najdete je v archivu pořadu Českého rozhlasu Zlín Rodáci známí neznámí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.