Zvláštní skupinu obětí komunistického režimu tvořili řeholníci. Příběh Marie Vojtěchy Hasmandové

Matka Marie Vojtěcha z řádu Milosrdných sester svatého Karla Boromejského zasvětila svůj život víře. Byla prezekuována komunistickým režimem a strávila 8 let ve vězení.

Marie Vojtěcha Hasmandová se narodila se 25. března 1914 v Huštěnovicích u Velehradu, v rodině se sedmi dětmi. Při křtu dostala jméno Antonie. Už v šesti letech jí zemřela matka.

Ve 13 letech vstoupila do řeholního společenství Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí. Vystudovala učitelský ústav v Praze a po období řeholní formace působila jako učitelka v Třeboni.

Za 2. světové války ošetřovala nemocné a raněné vojáky ve Slaném. Pak byla ještě čtyři roky ředitelkou školy v Brně Líšni. Po zrušení školy zastávala službu představené komunity v Prachaticích. Zde se ukrýval františkánský kněz Remigius Janča, který byl ale prozrazen a zatčen. Spolu s ním byla zatčena i ona a několik dalších sester a pro údajnou velezradu odsouzena k osmi letům komunistického žaláře.

Po propuštění v roce 1960 žila ve velké komunitě sester ve Vidnavě, později také jako představená. V roce 1970 byla ve Znojmě-Hradišti postavena do úřadu generální představené Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Matka Vojtěcha zemřela 21. ledna 1988 ve Znojmě-Hradišti a pohřbena je na místním hřbitově.

V 90. letech byl zahájen proces jejího svatořečení a před 7 lety jí byl papežem Františkem udělen titul „ctihodná služebnice Boží“. O Matce Marii Vojtěše, původem z Huštěnovic na Uherskohradišťsku, natáčela Markéta Macháčková.

Zajímají vás osudy dalších zajímavých osobností, které se narodily nebo žily ve Zlínském kraji? Najdete je v archivu pořadu Českého rozhlasu Zlín Rodáci známí neznámí.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.