Olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan byl známý svojí štědrostí a laskavostí, lidé ho nazývali Tatíčkem Stojanem
Olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan byl výraznou osobností římskokatolické církve. Díky němu došlo k obnově dvou nejvýznamnějších moravských poutních míst, Svatého Hostýna a Velehradu.
„Mám, co jsem dal druhým,“ to bylo životní krédo olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. I když zastával vysoký církevní post, nezapomínal na ty nejchudší a snažil se jim pomáhat. Byl známý svojí štědrostí a laskavostí, a hlavně proto ho lidé nazývali Tatíčkem Stojanem.
Antonín Cyril Stojan se narodil 22. května roku 1851 v Beňově na Přerovsku, zemřel 29. září 1923 v Olomouci. I když byl vysokým církevním hodnostářem, aktivně se zapojil do politiky a i v parlamentu prosazoval potřeby nejchudších. Položil základy pro vznik České katolické charity a jeho přičiněním znovu ožila dvě poutní místa na Moravě – Svatý Hostýn a Velehrad.
Ke stému výročí jeho úmrtí (2023) vyšla kniha s názvem Velehradský unionismus, kterou napsal Petr Hudec. A právě s ním si o Stojanově životě povídala redaktorka Českého rozhlasu Zlín Silvie Pospíšilová.
Související
-
Podnikatel Tomáš Baťa byl 9 let starostou Zlína. Jeho kampaň byla jiná než u ostatních
V roce 1923 si obyvatelé města Zlína zvolili obuvnického podnikatele Tomáše Baťu starostou. Jak vedl město a jak probíhala předvolební kampaň?
-
Příběh duchovního Vladimíra Petřeka, který zajišťoval péči o výsadkáře po atentátu na Heydricha
Zapsal se do historie tím, že v chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze ukrýval výsadkáře, kteří byli zapojeni do atentátu na Heydricha.
-
Život nadporučíka Oldřicha Pechala a jeho rodiny má rozměry antické tragédie
12. května 1913 se v Osvětimanech na Uherskohradišťsku narodil nadporučík Oldřich Pechal, bojovník proti nacistické okupaci.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
