Život Jana Antonína Bati
Jan Antonín Baťa se narodil 7. 3. 1898 v Uherském Hradišti z druhého manželství obuvníka Antonína Bati, zemřel 23. srpna 1965 v Batatuba v Brazíli. Byl to československý a později i brazilský podnikatel.
Čtěte také
Po smrti nevlastního bratra Tomáše byl jediným dědicem společnosti Baťa. V letech 1932 až 1939 byl šéfem firmy, podílel se na jejím řízení spolu s Dominikem Čiperou a Hugo Vavrečkou, a podnik pokračoval ve velkém rozkvětu. Za německé okupace emigroval do USA a později do Brazílie, kde založil řadu nových obuvnických společností. Zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína, kam se ale nikdy nevrátil.
Nejvýraznější budovou, kterou nechal J. A. Baťa postavit ve Zlíně v roce 1938 takzvaný Baťův mrakodrap, tehdy nejvyšší betonová stavba Evropy. Mrakodrap byl správním a administrativním centrem podniků Baťa, nyní je sídlem Krajského a Finančního úřadu Zlínského kraje. Budova je Kulturní památkou ČR a turisty láká pověstnou pojízdnou kanceláří.
Život Jana Antonína Bati shrnuje v rozhovoru Gabriela Končitíková z Nadace Tomáše Bati.
Související
-
Pojízdná kancelář ve výtahu je unikát. Firmu Baťa ale z něho nikdo neřídil
Zlínský Baťův mrakodrap nebo jednoduše jedenadvacítka je další z unikátních staveb baťovské architektury druhé poloviny třicátých let minulého století.
-
Místo džungle továrny, domy a pastviny. Jan Antonín Baťa budoval v Brazílii svůj zlínský sen
Čtyři města, most, řada továren, domů. To vše po sobě v Brazílii zanechal Jan Antonín Baťa. A za svoje úsilí v této zemi byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír.
-
Vražda ševce Františka Bartoše souvisí s historií Zlína, bez ní by se nenarodil Tomáš Baťa
Zlín by nebyl Zlínem nebýt podnikatele Tomáše Bati. A Tomáš Baťa by vůbec nebyl nebýt tragické události v roce 1867.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.