Hledali třicet Zlínů po celém světě. Baťa je stavěl podle jednoho vzoru, i ulice se jmenovaly stejně

Film byl natočen v pěti baťovských městech: Zlín, Baťovo-Borovo v Chorvatsku, Batanagar v indickém Západním Bengálsku, Bataypora v Brazílii a Batadorp v Nizozemsku.

„Stejné domky, kino, bazén postavila firma Baťa ve třiceti městech po celém světě, Dokonce i ulice mají stejné jména. Původně jsme chtěli vybrat na každém kontinentu jedno místo. Nakonec se ale ukázalo, že v Kanadě se už z původního města moc nedochovalo,“ vysvětluje Petr Babinec.

Ten společně s Karolínou Zalabákovou film Batalives režíroval. Zlín se představí očima Věry Dudíkové, která šila boty ve 44. budově bývalého baťovského areálu.

Batalives: Baťovské životy

V indickém Batanagaru u Kalkaty žije mladík Šona. „Ten pracuje v malé továrničce dva dny za čtrnáct dnů. V Indii je přitom terno mít práci, takže žije na tamní poměry spokojený život,“ říká Babinec.

V Indii se filmaři museli naučit i velké trpělivosti. „S Indy se domluvíte na určitou hodinu a oni přijdou o dvacet čtyři hodiny později,“ vysvětluje Babinec.

Důchodce Henrik z nizozemského Batadorpu zase vzpomíná na práci v baťovské fabrice, kde se seznámil i se svou ženou. „On pracoval celý život v továrně, bydlí i v klasickém baťovském domku,“ vysvětluje Babinec.

Partě teenagerů z chorvatského Borova (původně Bata-Borovo) baťovský odkaz vůbec nic neříká a zajímá je především, jak z rodného města vypadnout pryč. A posledním hrdinou je mladík z brazilského města Bataypora. Ten se zamiloval do České republiky a chce se sem odstěhovat, pochopit naši kulturu, vidět sníh a líbat se s blondýnkou.