Zbytky Hradu Rožnov byly použity pro stavbu rodinných domků. Přesto jeho část zůstává zachována

Do Rožnova pod Radhoštěm jezdím skoro pokaždé, když se děje něco zajímavého v tamním muzeu v přírodě. Nikdy mě nenapadlo rozhlédnout se ještě dál po okolí, až nedávno. Kdosi se přede mnou zmínil o zřícenině hradu Rožnov. Nevěděla jsem o ní, a ta informace mě tak zaskočila, že jsem okamžitě chtěla znát podrobnosti.

Docela mě překvapilo, jak rychle se mi je podařilo získat. Místní mě nasměrovali na trasu naučné stezky Hradisko. Stejně se jmenuje i kopec, na kterém hrad Rožnov kdysi stál. Jeden úsek trasy dokonce historickým areálem prochází. Je tam i informační panel s textem o původu sídla nebo nákres, jak mohlo vypadat. Je to ve výšce 522 m nad mořem a z pevnosti zůstala už jenom zřícenina. Z tabule jsem si opsala zásadní data, abych vám je mohla odcitovat.

Čtěte také

Dvě sedmičky zaklesnuté do sebe. Moderní rozhledna dominuje Salaši na Uherskohradišťsku

Hrad Rožnov byl založen na ochranu východní hranice s Uhrami, což je dnešní Slovensko. V polovině 13. století ho nechal postavit olomoucký biskup Bruno ze Šaumburka. Myslím, že to nebyla jeho první ani poslední investice. Určitě také vnímáte, že jeho jméno figuruje v souvislosti s budováním panských sídel v této oblasti dost často.

Původní stavba nebyla příliš velká. Měla dva paláce, které spojovaly hradby, příkop a val. První písemná zmínka o ní je až z roku 1310. V té době hrad vlastnili vladykové z Krásna, po nich páni z Kravař, ti nechali zvětšit opevnění. Vystřídalo se ještě několik významných moravských šlechtických rodů. Každý ho nechal nějak upravit, až se z původně strážního biskupského hradu stalo velké sídlo s mohutným opevněním.

Zřícenina hradu Rožnov|foto:Český rozhlas Zlín

Zásadní zlom v jeho existenci nastal v polovině 16. století. Hrad koupil Jan z Pernštejna, kterému se říkalo bohatý. Rožnov ho zřejmě nijak neokouzlil, tak ho opustil. Prázdné sídlo pak obsadila loupeživá rota uherského šlechtice Jana Podmanického a stala se postrachem pro lidi. Tehdejší král Ferdinand I. kvůli nim poslal na hrad armádu a nechal ho zbourat. Hospodářská část areálu likvidační zásah ustála a do konce 17. století ještě sloužila panským úředníkům.

Pak už byl hrad definitivně opuštěný. K jeho konci přispěli i páni z Žerotína. Z pevnosti si brali zdivo na stavbu hospodářského dvoru a dílo zkázy pak dokonali obyvatelé města Rožnov. Ve druhé polovině 19. století dostali od vrchnosti povolení, že mohou zbytky hradu použít pro stavbu svých domků. Z pevnosti se naštěstí dochovaly alespoň zbytky obou paláců, hradeb, okružního příkopu a valu.

A to je o historii hradu Rožnov všechno.