Zatím jenom na zkoušku. Repliku vyhořelého kostela v Gutech staví v Hošťálkové na Vsetínsku

Repliku vyhořelého kostela v Gutech staví nanečisto v Hošťálkové
Repliku vyhořelého kostela v Gutech staví nanečisto v Hošťálkové

Repliku kostela skládají jako stavebnici tesaři v Hoštálkové na Vsetínsku. Biskupství totiž na stavbu Gutech nemá zatím stavební povolení, kostel se tak zatím staví nanečisto.

Repliku vyhořelého kostela v Třinci-Gutech mohou jako první obdivovat obyvatelé Hošťálkové na Vsetínsku. Kostel tam staví tesaři na zkoušku na prostranství na okraji vesnice. Trámy z jedlového dřeva upravují tak, aby se práce na místě původního kostela urychlily. Už mají hotovou roubenou část, včera se pustili za pomocí jeřábu do stavby věže.

„Posadit si ten půlkuláč, tu stěnovicu,“ popisuje technologický postup jeřábník František Šimek s tím, že půlkuláč je půl metru široký opracovaný kmen. „Potom to pořezy opracujeme, aby tam nebyla kůra, pak se osadí, popíše se, otesá, vyřeže a pak se tam osadí a musí to sedět na milimetry,“ dodal Šimek.

Repliku vyhořelého kostela v Gutech staví nanečisto v Hošťálkové

A jak to dělali naši předkové? „Měli koně, lešení a bylo jich moc na stavbě,“ vysvětlil. Dnes už pracovníkům pomáhá jeřáb. Usazení trámu zabere i hodiny. „Tak podle náročnosti. Tři hodiny, někdy míň, někdy víc,“ vysvětluje tesař Jiří Polášek, který naviguje jeřáb. Společně s tesařem Antonínem Papšíkem stojíme před vchodem do kostela. „My se tady připravujeme na place v Hošťálkové. Zahájili jsme krov nad lodí, nad presbytářem. Ještě nám schází krov nad zákristií,“ popsal.

Pracovníci začínají dělat věž kostela. „Nejnáročnější byla ta srubová část, ta nám zabrala nejvíce času, ale samozřejmě díky té křivosti a nepravidelnosti toho kostela, tak se dá říct, že všechny části jsou náročné,“ uvedl Papšík. Technologie je podle něj komplikovaná. „Dělat vědomě křivě je náročné, protože tenkrát tu křivost kostela oni dělali nevědomě, ale my to teď dodržujeme. Každý krov je jinak dlouhý. Takže hlavně je náročné měření,“ doplnil.

Repliku vyhořelého kostela v Gutech staví nanečisto v Hošťálkové

Jeřáb na místě pomáhá usazovat trámy do vrchní části. „My si to dáme na dřevěné koze, kde to opíšeme, ručně opracujeme a pak si pomáháme těmi jeřáby a zvedáme to nahoru,“ upřesnil Antonín Papšík. „My jsme zahájili tu stavbu, jelikož jsme to měli mít do konce tohoto roku hotové a měli jsme to předávat biskupství, ale začali jsme s tím z toho důvodu, že to dřevo už prostě chtělo, abychom s tím začali něco dělat. Už tam bylo dlouho na tom place, už bylo vyschlé. A my si tím zkrátíme dobu ježdění do těch Gut a ta následná montáž přímo v Gutech bude rychlejší,“ říká majitel tesařské dílny Antonín Papšík.

Jakmile získá Ostravsko-opavské biskupství stavební povolení, začnou tesaři pracovat na rozebrání stavby a kostel by chtěli převézt do Třince – Gutů na konci listopadu.

Kostel Božího těla byla dřevěná sakrální stavba, postavená v první polovině 60. let 16. století. Kostel se nacházel v místní části Zapolu na okraji vesnice Guty, části města Třince; okolo něj se rozkládal hřbitov. Byl nejstarším dochovaným dřevěným kostelem na Těšínsku. V noci z 1. na 2. srpna 2017 kostel do základů vyhořel. Na požár upozornil šest minut po půlnoci alarm. Hořet začalo zřejmě vně kostela, protože kdyby se tak stalo uvnitř, alarm by na oheň upozornil dříve. Při požáru bylo zničeno i původní vybavení a obrazy z konce 16. století. Oheň poškodil i kříž před kostelem. V souvislosti s požárem zadržela policie den po události dva občany české národnosti, které podezírá ze žhářství. Den poté byli dva dospělí a jeden mladistvý obviněni z obecného ohrožení, podle policie jednali úmyslně.

Spustit audio

Související