Za vznikem nemocnice ve Zlíně stojí tři jména: Tomáš Baťa, Bohuslav Albert a František Lydie Gahura
21. listopad 1927 byl pro Krajskou nemocnici Tomáše Bati, tehdy Baťovu nemocnici, velmi významným dnem. I když se její slavnostní otevření konalo až 15. prosince, v tomto listopadovém dni byl ošetřen a přijat na pozorování první pacient.
21.listopadu 1927, tedy před 95 lety byl ve zlínské nemocnici ošetřen první pacient. Kdo to byl nebo jaká měl zranění, se neví. Moc dobře se ale ví, proč nemocnice vznikla, kdo ji v začátcích vedl a jaká byla úroveň tehdejší lékařské péče.
Čtěte také
První zdokumentovaní pacienti byli hospitalizováni v lednu roku 1928, kdy nemocnice otevřela chirurgický pavilon. Ředitelem a zároveň primářem chirurgie se tehdy stal MUDr. Bohuslav Albert, který se spolu se zakladatelem Tomášem Baťou a architektem Františkem Lydia Gahurou zasloužil o to, že budovy v nemocnici byly postaveny z červených cihel a světle šedého betonu, zasazené do zeleně – tak jako celý tehdejší Zlín.
Rok 1928 byl pro nemocnici velmi plodný, v jeho průběhu otevřela postupně pět pavilonů – dva chirurgické, dva interní a jeden pro gynekologické obory. Během následujících let vznikly další pavilony. Šest ve východní polovině areálu sloužil nemocným s chorobami aseptickými, čtyři pavilony v západní části nemocným s neaseptickými chorobami. Speciální byly pavilony infekční a prosektura.
Pro své postavení, vybavení, organizaci a výsledky byla nemocnice pokládána za jednu z nejlepších nejen v Československé republice, ale i ve střední Evropě.
V roce 1945 musela Baťova nemocnice změnit název na Zemskou nemocnici. Ta se pak přeměnila na Krajský ústav národního zdraví, od roku 1961 na Okresní ústav národního zdraví. Postupně vznikala další oddělení, například oční, kožní, rentgenologické, neurologické, onkologické, neurochirurgické, rehabilitační nebo oddělení plastické chirurgie.
V lednu roku 2006 se zlínská nemocnice stala akciovou společností Zlínského kraje a změnila název na Krajská nemocnice T. Bati. V současné době má 2400 zaměstnanců, ročně hospitalizuje na 45 tisíc pacientů, disponuje necelou tisícovkou lůžek, z toho je téměř 800 pro akutní péči a 200 pro péči následnou. V řadě oblastí je spádovou nemocnicí s působností přesahující území Zlínského kraje. Je významným odborným pracovištěm s osmi centry vysoce specializované péče.
Pokud vás zajímá téma starého "Baťova" Zlína, všechny články na toto téma najdete ZDE.
Související
-
František Lýdie Gahura byl významný architekt Zlínska, druhé jméno má po své životní lásce
Život významného architekta Františka Lýdie Gahury byl mimořádně zajímavý. Nabízíme jeho příběh.
-
Zlínská nemocnice se chystá v přední části areálu postavit nový pavilon urgentní medicíny
Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně chystá nejdražší a největší modernizaci v novodobé historii. V přední části areálu chce postavit nový pavilon urgentní medicíny.
-
Podívejte se, jak Baťův Zlín ožívá na dobových kolorovaných fotografiích
Nadace Tomáše Bati spustila online výstavu s názvem "Nejde, neexistuje". Na stejnojmenném webu představuje kolorované archivní fotografie Zlína z dob éry továrníka Bati.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.