Za vznikem nemocnice ve Zlíně stojí tři jména: Tomáš Baťa, Bohuslav Albert a František Lydie Gahura

21. listopad 2022

21. listopad 1927 byl pro Krajskou nemocnici Tomáše Bati, tehdy Baťovu nemocnici, velmi významným dnem. I když se její slavnostní otevření konalo až 15. prosince, v tomto listopadovém dni byl ošetřen a přijat na pozorování první pacient.

21.listopadu 1927, tedy před 95 lety byl ve zlínské nemocnici ošetřen první pacient. Kdo to byl nebo jaká měl zranění, se neví. Moc dobře se ale ví, proč nemocnice vznikla, kdo ji v začátcích vedl a jaká byla úroveň tehdejší lékařské péče.

Čtěte také

První zdokumentovaní pacienti byli hospitalizováni v lednu roku 1928, kdy nemocnice otevřela chirurgický pavilon. Ředitelem a zároveň primářem chirurgie se tehdy stal MUDr. Bohuslav Albert, který se spolu se zakladatelem Tomášem Baťou a architektem Františkem Lydia Gahurou zasloužil o to, že budovy v nemocnici byly postaveny z červených cihel a světle šedého betonu, zasazené do zeleně – tak jako celý tehdejší Zlín.

Baťova nemocnice, vstupní budova (historická fotografie)

Rok 1928 byl pro nemocnici velmi plodný, v jeho průběhu otevřela postupně pět pavilonů – dva chirurgické, dva interní a jeden pro gynekologické obory. Během následujících let vznikly další pavilony. Šest ve východní polovině areálu sloužil nemocným s chorobami aseptickými, čtyři pavilony v západní části nemocným s neaseptickými chorobami. Speciální byly pavilony infekční a prosektura.

Pro své postavení, vybavení, organizaci a výsledky byla nemocnice pokládána za jednu z nejlepších nejen v Československé republice, ale i ve střední Evropě.

V roce 1945 musela Baťova nemocnice změnit název na Zemskou nemocnici. Ta se pak přeměnila na Krajský ústav národního zdraví, od roku 1961 na Okresní ústav národního zdraví. Postupně vznikala další oddělení, například oční, kožní, rentgenologické, neurologické, onkologické, neurochirurgické, rehabilitační nebo oddělení plastické chirurgie.

V lednu roku 2006 se zlínská nemocnice stala akciovou společností Zlínského kraje a změnila název na Krajská nemocnice T. Bati. V současné době má 2400 zaměstnanců, ročně hospitalizuje na 45 tisíc pacientů, disponuje necelou tisícovkou lůžek, z toho je téměř 800 pro akutní péči a 200 pro péči následnou. V řadě oblastí je spádovou nemocnicí s působností přesahující území Zlínského kraje. Je významným odborným pracovištěm s osmi centry vysoce specializované péče.

Celkový pohled na Baťovu nemocnici z 30. let 20. století (historická fotografie)

Pokud vás zajímá téma starého "Baťova" Zlína, všechny články na toto téma najdete ZDE.

autoři: Petra Kopásková , Růžena Vorlová | zdroj: Krajská nemocnice Tomáše Bati Zlín
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová