V Modré a ve Starém Městě na Uherskohradišťsku našli archeologové hroby vampýrů
Upíry, vampýry a další nemrtvé známe jen z literatury a filmů. Několik takzvaných vampýrských hrobů bylo objeveno i ve Zlínském kraji. Po jejich stopách jsme se vydali v dalším dílu seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje.
Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.
Obec Modrou najdete v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji asi 1 km od Velehradu. Najdete zde nejen Archeoskanzen s ukázkovou velkomoravskou vesnicí, ale také archeologická naleziště z období Velkomoravské říše a mezi nimi i tajemné hroby takzvaných živých neživých.
Jak vypadá takový hrob vampýra a co se v něm našlo? Správce místního archeoskanzenu Lubomír Sláma prozrazuje: „Na místě výkopu jsme objevili velký kamenný klín, který jsme postupně obnažovali a zjistili jsme, že je vražený v lebce právě tady toho vampýra. Tento hrob byl také na netradičním místě, stranou od ostatních hrobů, které jsme tu zatím našli.“ Podle něj se jednalo pravděpodobně o jedince, který byl buď něčím významný, nebo byl nějak fyzicky nebo duševně postižený. Obyvatelé z něj tedy zřejmě měli hrůzu jak při jeho životě, tak i po smrti.
O vampýrských hrobech ví mnohé také archeolog Luděk Galuška z Památníku Velké Moravy v nedalekém Starém Městě, kde můžete najít některé pozůstatky objevených koster. Ten říká: „Jsou to hroby, které vybočují z tradičního způsobu pohřbívání, který se uplatňoval v tom období raného a vrcholného středověku. To znamená, že v těchto hrobech mrtví neleží v natažené poloze na zádech. Kostra je často v jiné poloze a očividně bylo s tělem často záměrně manipulováno, zejména s hlavou zemřelého.“
Šlo skutečně o vampýry nebo jen o lidi nemocné nebo s postižením? Co vše naši předci s takovými zemřelými dělali, aby jim po své smrti nemohli škodit? A jak souvisí vampyrismus se stravováním v období Velké Moravy? I na tyto otázky hledali odpověď autoři seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje redaktorka Českého rozhlasu Zlín Petra Kopásková a odborník na cestovní ruch Zdeněk Urbanovský.
Související
-
Jezero ve Velkých Karlovicích, které údajně vytvořili čerti, inspirovalo i Karla Jaromíra Erbena
Velké Karlovice na Valašsku okouzlují svou architekturou i okolním krajem. Lákají filmaře a inspirují umělce, protože nabízí malebná zákoutí i pověstmi opředená místa.
-
Traduje se, že pod Holešovem vedou tajné chodby. Až na jednu lze jejich využití logicky vysvětlit
Traduje se, že Holešov je propletený tajnými chodbami. Podle nejznámější pověsti vedla podzemní cesta ze zámku na jen pár minut vzdálenou kovárnu.
-
V Držkové na Zlínsku můžete při procházce vidět pravý valašský orloj s postavami slovanských bohů
Při procházce Hostýnskými vrchy uvidí turisté nový valašský orloj. Vytvořil ho umělec Pavel Čihař v Držkové na Zlínsku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
