Třináct hektarů čisté vody s hlubokými tůněmi. To je věhlasný štěrkáč v Otrokovicích
Po skončení těžby v 60. letech minulého století vznikla v Otrokovicích umělá vodní nádrž a od té doby slouží k rekreaci. Jezero má přibližně 13 hektarů a místy je hluboké až 12 metrů.
Jsou místa, která navštěvujeme od dětství, ale teprve když o nich chceme někomu vyprávět, zjistíme, že je vlastně neznáme. Přesně do takové situace jsem se dostala ve snaze dát dohromady základní informace o oblíbeném jezeru v Otrokovicích, věhlasném štěrkáči.
Čtěte také
Milovníci koupání, slunění, vodních a jiných sportů nebo rybaření ho dobře znají a vyhledávají i kvůli kvalitě vody. Podle hygieniků celoročně patří k nejčistším vodním nádržím v kraji. Vždycky to tak nebylo. V minulosti vodu znečišťovalo tříslo.
V blízkosti jednoho z břehů byly hromady rozdrcené vyluhované kůry stromů, což byl odpad z koželužen. Při deštích z nich vytékala červená voda a prosakovala až do Štěrkoviště. Haldy časem naštěstí zmizely.
Traduje se, že jezero pořádně vyčistila povodeň v roce 1997. Od té doby se celý areál výrazně proměnil. Stala se z něho plnohodnotná odpočinková zóna, oficiálně Rekreační oblast Štěrkoviště. Je v městské části Baťov, úplně na konci Otrokovic ve směru na Tlumačov.
Těmito údaji jsem vyčerpala všechny své znalosti o štěrkáči a uvědomila jsem si, že jeho historii, byť jsem hrdá Otrokovjanka, vůbec neznám. Popravdě, ani jsem se o ni nikdy nezajímala. Proto informace, které mi velmi ochotně sdělil mladý badatel Radek Polášek, pro mě byly úplně nové a ráda je předávám dál. Přiznal, že i jemu dalo dost práce základní fakta vypátrat.
V dostupných dokumentech, kterých mimochodem už moc není, se píše o zemním štěrkovišti vzniklém v roce 1946 na pozemcích v té době už národního podniku Baťa. Těžbě předcházel průzkum lokality a ten potvrdil bohaté ložisko kvalitního štěrku. Byl to vhodný materiál na poválečnou výstavbu Baťových závodů a jeho koncernových společností, hodil se i na vybudování příjezdové cesty nebo vlečky. Zeminu dolovaly korečkové bagry, další úsek přepravy zajišťovala úzkokolejná železnice, mechanismů bylo mnohem víc.
Po skončení těžby v 60. letech minulého století vznikla v Otrokovicích umělá vodní nádrž a od té doby slouží k rekreaci. Jezero má přibližně 13 hektarů a místy je hluboké až 12 metrů.
Mezi rybáři se vypráví o hlubokých tůních, v kterých žijí obrovští sumci. Kromě nich jsou ve štěrkáči i jiné druhy ryb. Areál ponořený do zeleně je především doménou rekreantů. Těch se tam vejde až několik tisíc.
Související
-
Prázdniny u babičky s písničkou. Hlasujte a vyberte nejlepší zpěváčky
Morava je krásná zem a k tomu velice zpěvná. Zpívá kdekdo, třeba děti na prázdninách. Do vysílání se tak i letos vrací již tradiční soutěž Prázdniny u babičky.
-
Naleštěné motocykly, burácení motorů, ve vzduchu vůně benzínu. Jawa je láska na celý život
Mezi stroji, které mohli lidé na strazu ve Strání obdivovat, nechyběly modely Jawa 250, takzvané péráky, které firma začala vyrábět po druhé světové válce.
-
Na Janúšově usedlosti v Žítkové na Uherskohradišťsku začala oprava historické roubené stodoly.
Čtveřice tesařů by ji pomocí původních nástrojů a řemeslných postupů měla obnovit do konce letošních prázdnin.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.