Tradičním masopustním pokrmem jsou koblihy. Ty ve Strání mají speciální historii i podobu

6. únor 2024

Kořeny

Věděli jste, že koblížky se dříve smažily na Valašsku na bukvicovém oleji? A víte, proč se ve Strání na Uherskohradišťsku koblížky tradičně necukrují a neplní?

Masopust je období, které začíná po Vánocích a končí před obdobím půstu před Velikonocemi. Někde se mu říká masopust, jinde fašank, ostatky nebo končiny. Vrcholem je masopustní neděle, pondělí a úterý a pak už následuje Popeleční středa, kterou začíná půst.

Jak zmiňuje Jana Koštuříková, etnografka z muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, právě tyto tři dny byly nejbujařejší. V závěru masopustu se konala obchůzka masek po vesnici a v každém domě byla družina pohoštěna a dostávala i výslužku. Typickým masopustním pokrmem byly právě koblihy.

Je to sladký pokrm, který má mnoho variant. Většinou jsou koblihy z kynutého těsta a plněné marmeládou nebo povidly. Ve Strání na Uherskohradišťsku jsou dodnes součástí místního Festivalu masopustních tradic, jehož unikátností jsou obchůzky fašančárů s tradičním tancem Pod šable. Pro toto období jich tu nasmaží každoročně až 1500 kusů.

Koblihy ve Strání mají ale speciální historii i podobu. Jakou? Poslechněte si reportáž redaktorky Českého rozhlasu Zlín Markéty Macháčkové, ve které uslyšíte i recept na koblihy z Valašska a jednu koblihovou výzvu.