Setkání, které zachránilo klášter v Kroměříži: Neuvěřitelný příběh z doby řádění švédských vojsk

V temném období třicetileté války, konkrétně v červnu 1643, přitáhla k městu Kroměříž švédská vojska. Obyvatelé Kroměříže s malou císařskou posádkou neměli proti drtivé přesile šanci a město se brzy proměnilo v hořící peklo.

Švédové tehdy vtrhli do města, rabovali a způsobili požár, který rychle pohltil většinu domů i zámek. Město lehlo popelem a po následujících dvacet let zůstalo v troskách.

Čtěte také

Být biskupským manem byla povinnost a zároveň i čest, říká předseda stejnojmenného spolku z Kroměříže Evžen Petřík

Uprostřed této apokalypsy ale zůstal jako zázrakem nedotčen františkánský klášter. Kdysi opevněný klášter, chráněný hradbami a padacím mostem, se stal útočištěm pro lidi prchající před hrůzami války.

Proč Švédové klášter nezničili? Ačkoliv byl opevněný, proti tisícům švédských vojáků by neměl šanci. Obyvatelé kláštera, včetně uprchlíků z města, vyšli ven, aby se pokusili hordu vojáků odradit od útoku. To, co následovalo, by nikdo nečekal. Jak popisuje kroměřížský kronikář František Václav Peřinka, jeden z františkánských mnichů poznal ve veliteli švédské jednotky svého starého známého.

Tento osobní okamžik zamezil krveprolití. Nejen, že klášter nebyl vypálen, ale vojáci dokonce zanechali obyvatelům zásoby, aby mohli přežít.

Je známo, kdo byl onen velitel? A co je vyobrazeno a napsáno na praporu, pod kterým Kroměřížané v roce 1643 bránili město? To vše se dozvíte od Evžena Petříka, velitele kroměřížských Biskupských manů, v další z reportáží Záhady a tajemství Zlínského kraje, kterou připravili Markéta Macháčková a Zdeněk Urbanovský.